Jazykovědné sdružení České republiky srdečně zve na přednášky jarního běhu 2017
9. 3. 2017
PhDr. Martin Prošek, Ph.D., a kol.
Lingvistická systematizace dat jazykového poradenství
Jazykové poradenství je cenná jazykověkulturní aktivita, jejímž prostřednictvím lze identifikovat problematické oblasti struktury jazyka a jeho užívání, ale také vzorce chování uživatelů jazyka při produkci i percepci a jejich hodnotové postoje. Oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR (ÚJČ) v současné době pracuje na vývoji softwaru pro lingvistickou systematizaci dotazového materiálu, která by jako první aplikace svého druhu umožnila empiricky zachytit a zkoumat všechny výše uvedené aspekty jazykového poradenství. V přednášce představíme na praktických a názorných příkladech, jak by výsledná systematizace dat z jazykových dotazů adresovaných jazykové poradně ÚJČ měla konkrétně přispět k empirickému poznání stavu jazyka, jeho užívání a postojové problematiky.
V souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) a Stanov JS ČR je Hlavní výbor ČR povinen jednou ročně svolat valné shromáždění členů JS ČR, proto se dne 9. 3. 2017 spolu s přednáškou PhDr. Martina Proška, Ph.D., a kol. uskuteční valné shromáždění JS ČR. Přednáška tímto nutným formálním aktem nebude narušena.
23. 3. 2017
RNDr. Jan Králík, CSc.
Nepublikova(tel)né postřehy
Úvaha nad směry odkud a kam (asi) kráčí kvantitativní lingvistika: primární zjištění spíše jen ilustrují, sekundární zjištění se obtížně interpretují. Abstrakce nad abstrakcí se zdá samoúčelná. A přece se rodí záblesky, možná i zřetelnější náznaky poznání, na kterých by se snad jednou mohlo stavět dál. Stojí za to o nich vědět a uvažovat s předstihem?
6. 4. 2017
prof. Roland Meyer
K syntaxi infinitivních podmínkových vět v češtině
Věty typu Přijít ta nabídka za rok, neváhal bych ani minutu teoreticky ustálenou souvislost mezi určitostí slovesa a výskytem nominativního podmětu. K jejich dalším nápadným příznakům patří slovosledná inverze a iniciální postavení v souvětí. V příspěvku se analyzuje gramatika a původ českých infinitních podmínkových vět ve srovnání s příbuznými konstrukcemi ve slovanských jazycích a v němčině.
20. 4. 2017
PhDr. Šárka Zikánová, Ph.D.
K novinkám v textové lingvistice
Rozvoj elektronických jazykových korpusů v různých jazycích za posledních dvacet let znamená výrazný impuls pro bádání v oblasti výstavby textu. Zatímco první korpusy se vyvíjely izolovaně a byly v nich zohledňovány dílčí výzkumné cíle a rozdílné teoretické tradice, v současné době se již často data v korpusech s anotací různých koherenčních vztahů porovnávají a propojují. Při porovnávání různých pojetí textu v korpusech vzniká řada obecných otázek. Jsou koherenční vztahy v různých jazycích univerzální? Lze najít nějakého společného jmenovatele existujících různých popisů koherenčních vztahů? Má smysl popis těchto vztahů standardizovat? V přednášce se budeme věnovat vývoji výzkumu stavby textu na vybraných evropských a amerických pracovištích, představeny budou také výsledky výzkumu výstavby textu v Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK.
4. 5. 2017
doc. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D.
Topikalizační zřetelová syntagmata a nominativus pendens – funkční analýza syntaktických konstrukcí
V přednášce se budeme zabývat konstrukcemi typu Co se týče Petra, toho jsem v životě neviděl kouřit. a Petr, toho jsem v životě neviděl kouřit., které mají některé společné syntaktické i funkční charakteristiky. Zatímco výrazy typu co se týče, pokud jde o bývají v české bohemistické literatuře traktovány jako exponenty určení zřetele, tzv. nominativus pendens, známý z latinské gramatické tradice, je často označován za stylisticky příznakový případ jmenovacího nominativu. Západní jazykovědná tradice zavádí pro tyto případy pojem hanging topic, jenž se inspiruje latinským pendens a zároveň odkazuje na funkci, kterou obvykle tato syntagmata mívají v textu – topic. V přednášce popíšeme syntaktický vztah mezi anteponovaným syntagmatem a klauzí s verbem finitem a poukážeme na funkční analogie zřetelových konstrukcí a konstrukcí nominativních. Situace v češtině bude v krátkosti porovnána s obdobnými konstrukcemi v románských jazycích.
18. 5. 2017
PhDr. Pavel Sojka, Ph.D.
Vývojová dynamika 4. třídy slovesné
Tendenci k meziparadigmatickému vyrovnávání uvnitř 4. prézentní třídy slovesné můžeme pozorovat přinejmenším od 17. století. V přednášce se zaměřujeme především na tvar 3. os. sg. indikativu prézentu, tedy na konkurenci tvarů oni sázejí a oni sází (ale též oni prosí – oni prosejí apod.). Sledujeme vývoj reflexe dané problematiky v domácí lingvistice – vývoj, který v roce 1993 vyústil v plošné přijetí varianty oni sází do kodifikace spisovné češtiny. V souvislosti s několika empirickými sondami se zamýšlíme nad otázkou, zda byl tento krok správný.
———————————————————————————————————————————————-
Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v 17.30 hod. v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.