Jazykovědné sdružení České republiky srdečně zve na přednášky jarního běhu 2016
18. 2. 2016
doc. PhDr. Mirjam Friedová, Ph.D.
Zájmenný dativ v běžně mluvené češtině
Přednáška se věnuje distribuci osobních zájmen ti, mi, vám, nám v korpusově doložených dialogických interakcích, kde se s původním referenčním významem těchto tvarů střetává celá škála významů diskurzních, jež zdaleka nelze jednoduše zařadit pod tradiční pojem dativu etického. Cílem přednášky je představit možnou typologii těchto diskurzních významů, s odkazem na jejich primárně interpersonální funkci, která slouží nejen jako prostředek fatické komunikace, ale má také společné rysy s prostředky vyjadřujícími postojovou modalitu, mirativitu a evidencialitu. Zvláště poslední dva významové okruhy nebyly zatím na českém materiálu nějak systematicky zkoumány a nabízejí tak rozšířený pohled na spektrum gramatických kategorií, které nacházíme v jazyce nepřipravených dialogů.
3. 3. 2016
prof. PhDr. Hana Gladkova, CSc.
Česká diglosie v jazykovém vědomí a řečové praxi ruskojazyčných mluvčích češtiny
Výzkum je příspěvkem k popisu toho, jakou češtinu ruskojazyční mluvčí češtiny (RJMČ) používají v běžné každodenní komunikaci, spisovnou nebo nespisovnou, a jaká je jejich nespisovná čeština. Výchozí hypotézou je hodnocení české jazykové situace z hlediska RJMČ jako diglosní a dále pak to, že ruskojazyční mluvčí češtiny z Prahy a Karlových Var v takových případech používají tzv. obecné češtiny. Popis se zaměřuje na užívání vybraných typických rysů OČ, tedy na rozsah repertoáru obecně českých vyjadřovacích prostředků a jejich frekvenci a funkci v ústních komunikátech. Druhým cílem výzkumu je analýza jazykového vědomí RJMČ a postojů mluvčích k používání obecné češtiny a schopnosti identifikovat její typické rysy. Zjišt´ujeme jednak vliv sociolingvistických faktorů (věk, doba pobytu, postoj k nespisovnému vyjadřování, míra L2 v komunikaci, motivace učit se češtině, cíle výuky češtiny), jednak vliv faktorů lingvistických (salience, frekvence, interference).
17. 3. 2016
doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D.
Staroslověnské a církevněslovanské památky jako zdroj poznání pračeštiny
Posouvá jazyková analýza památek, jako jsou např. Pražské zlomky a Besědy sv. Řehoře Velikého na evangelia, hranice poznání pračeštiny? Jak přesně vymezit funkci církevněslovanského jazyka v přemyslovských Čechách 10. a 11. století a jeho vztah k běžně mluvenému jazyku? Do jaké míry se oba jazyky navzájem prolínají?
V přednášce budou analyzovány konkrétní jazykové jevy doložené z památek nejstaršího slovanského jazyka, jež můžeme s různou mírou pravděpodobnosti považovat za bohemismy. Pokusíme se též podat odpovědi na otázku, které jazykové prvky vlastní knižnímu jazyku staroslověnskému a církevněslovanskému mohly mít svoji oporu v pračeštině a jsou následně reflektovány též v pozdějším písemnictví staročeském. Stranou naší pozornosti nezůstane ani otázka různých interpretací sledovaných jevů v odborné literatuře (především bohemistické).
31. 3. 2016
doc. PhDr. Irena Bogoczová, CSc.
Specifika jazykové kompetence žáků polských škol na Těšínsku v České republice
Přednáška vychází z dlouhodobého výzkumu jazykové situace v české části těšínského Slezska. Je zaměřena zejména na běžně mluvený jazyk nejmladší generace místní polské menšiny, ale dotýká se také jejích znalostí spisovné normy – polské a české, otázek jazykového vědomí a ukotvení mluvčích v národní (české?, polské?) kultuře, popř. místní subkultuře. V úvodu přednášky se stručně prezentují primární data – statistické údaje shromážděné v Pedagogickém centru pro polské národnostní školství v Českém Těšíně.
Spolu s přednáškou doc. PhDr. Ireny Bogoczové, CSc., se uskuteční valné shromáždění JS ČR s následujícím programem:
1) Zpráva o činnosti JS ČR za rok 2015
2) Zpráva o hospodaření JS ČR za rok 2015
3) Zpráva revizní komise
Hlavní výbor nepředpokládá pro trvání valného shromáždění delší časový úsek než 20 minut. Přednáška doc. Bogoczové tímto nutným formálním aktem nebude narušena.
21. 4. 2016
PhDr. Jana Matúšová, CSc.
Německá vlastní jména v češtině
Vlastní jména německého původu v češtině jsou zajímavými jazykovými útvary a svědectvím bývalých česko-německých kontaktů na území dnešního Česka. Jazykový rozbor příjmení, místních a pomístních jmen doplní pohledy historické, které se soustředí zejména na vývoj uvedených jmen po květnu 1945, kdy se zformovala soustava vlastních jmen německého původu v češtině v současné podobě.
5. 5. 2016
doc. PhDr. Lucie Saicová Římalová, Ph.D.
Jazykový obraz světa u česky hovořících dětí
Přednáška se zaměří na otázku, jak si česky hovořící děti spolu s jazykem osvojují i jistý obraz světa a jak se v průběhu tohoto procesu střetává individualita dítěte s vlivem kultury, která je dítěti jazykem zprostředkována. Jde o téma, jemuž zatím nebyla v češtině v rámci výzkumů jazykového obrazu světa věnována pozornost. Přednáška poukáže na některá specifika výzkumu jazykového obrazu světa u dětí (např. nutnost zahrnutí neverbálních komunikačních prostředků) a předvede dynamiku vývoje vybrané části jazykového obrazu světa související s evaluací, s opozicí dobrý – špatný a se ztvárněním emocí. Problematika bude ilustrována případovou studií česky hovořícího dítěte předškolního a mladšího školního věku a analýzou polostrukturovaných rozhovorů s česky hovořícími dětmi ve věku 3 až 8 let.
12. 5. 2016
doc. PhDr. Mira Nábělková, CSc.
Zanowitý slc. = twrdošjgný. K začiatkom komparácie slovenskej a českej lexikálnej zásoby
Přednáška sa zameriava na začiatky porovnávania lexikálnej zásoby slovenčiny a češtiny. Približuje špecifické postupy lexikálnej komparácie ako súčas dobového jazykového manažmentu obdobia národného obrodenia spätého s prítomnosou češtiny vo funkcii literárneho kódu v slovenskom prostredí. Ako prvé kroky porovnávania lexiky obidvoch jazykov vystupujú lexikálne reduplikácie, metajazykové komentáre, vysvetlenia lexikálnych diferencií v poznámkach pod čiarou a slovníčky pripojené k literárnym dielam po česky píšucich slovenských autorov. Kvantitatívne aj kvalitatívne vyšší stupeň predstavujú obrazy českej a slovenskej lexiky v začlenení do českých a slovenských slovníkov v konceptuálnom rámci spoločného československého jazyka (slovníky Dobrovského, Palkoviča, Jungmanna) a pri štandardizácii lexiky v rámci bernolákovskej kodifikácie spisovnej slovenčiny (Bernolákov slovník). Prednáška približuje prínos Antona Bernoláka, Josefa Dobrovského, Josefa Jungmanna, Jána Kollára, Dušana Lambla, Štefana Lešku, Antonína Marka, Juraja Palkoviča, Juraja Ribaya, Pavla Jozefa Šafárika, Bohuslava Tablica a ďalších českých a slovenských vzdelancov k poznaniu a opisu lexikálnych osobitostí slovenského jazykového obrazu sveta na pozadí českej lexiky v špecifických dobových česko-slovenských jazykových vzahoch.
19. 5. 2016
prof. PhDr. Daniela Slančová, CSc.
Východiská výskumu osvojovania syntaxe v ranom vývine reči slovensky hovoriacich detí
Prednáška sa zameria na prístupy k výskumu osvojovanie syntaxe v ranom vývine reči slovensky hovoriacich detí v nasledujúcich súvislostiach:
– longitudinálne sledovanie vývinu syntaxe na základe valenčnej a vetnočlenskej syntaxe a komunikačných funkcií detských výpovedí (prípadová štúdia);
– spojenie verbálneho a neverbálneho prejavu (gesta) pri osvojovaní syntaxe;
– interakčný kontext osvojovania syntaxe v dialógu matky a diet´at´a;
– aplikačný rozmer výskumu osvojovania syntaxe pre logopedickú prax.
30. 5. 2016
Slavnostní zasedání u příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Petra Sgalla, DrSc.
(pořádají PLK, JS ČR a ÚFAL MFF UK)
Slavnostní zasedání se uskuteční v čase 15.00 – 18.00 v posluchárně 104 hlavní budovy FF UK na Palachově náměstí.
Program:
— Tomáš Hoskovec: Paradoxy strukturalismu [slovo úvodem]
— Petr Karlík: Petr Sgall v kontextu mezinárodního gramatického myšlení stále aktuálnější
— František Čermák: Poznámky o některých jazykových pojmech
— Václav Cvrček: Jazyková kultura a standardizace
— Patrice Pognan: Systémové srovnání české a polské flexívní morfologie
— Jarmila Panevová: Funkční generativní popis celistvý pohled na gramatiku
— Eva Hajičová: Aktuální členění ve formálním popisu jazyka
— Vladimír Petkevič: Co mi dalo studium funkčního generatívního popisu