ROK 2020
Možnosti a limity tvorby hesláře výkladového slovníku
MFF UK, Praha, Malostranské nám. 25, 22. 9. 2020
V úvodním slově představil Mgr. Jan Křivan, Ph.D., pracovník oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR a Ústavu teoretické a komputační lingvistiky FF UK, principy tvorby redukovaného hesláře Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ). Výsledný rozsah hesláře připravovaného synchronního výkladového slovníku češtiny (120 000–150 000) byl pro první fázi tvorby slovníku (plánovanou na 10 let) redukován na 50 000 nejfrekventovanějších slov, včetně některých jejich derivátů (např. přechýlenin). Základní veličinou pro sestavení redukovaného hesláře je průměrná redukovaná frekvence (ARF), přičemž její hodnoty jsou spočítány pro jednotlivé žánrové subkorpusy (beletrie, publicistika, oborová literatura) reprezentativních korpusů SYN200, SYN2005, SYN2010 a SYN2015. Jedním z pomocných nástrojů při práci s heslářem je databáze DeriNet. V diskusi jsme se dotkli předpokládaných rozdílů mezi redukovaným heslářem ASSČ a Frekvenčním slovníkem češtiny (2004), důvodů chybějících materiálových zdrojů mluveného jazyka ve výstavbě hesláře ASSČ a možného využití specializovaného korpusu webových textů vytvářeného v ÚČNK. V neposlední řadě jsme se věnovali vlivu absence plně zpracovaných derivátů na ne/úplnost zpracování sémantické struktury základových slov a na míru jejich nutné reeditace v druhé fázi tvorby ASSČ.
ROK 2019
Lexikální varianty ve slovníku a v materiálových zdrojích pro jeho tvorbu
ArÚ AV ČR, v. v. i., Praha, Letenská 4, 11. 12. 2019
Během setkání jsme se nejprve zaměřili na otázky spojené s lexikografickým zpracováváním slovotvorných variant. Vstupní přednášku o navrhovaném řešení v Akademickém slovníku současné češtiny připravila PhDr. Marta Koutová, Ph.D. (oddělení současné lexikologie a lexikografie, ÚJČ AV ČR, Praha). Dále jsme se věnovali problému variantnosti a lemmatizace variant v korpusových zdrojích. Vstupní přednášku k tomuto tématu, a to o speciálním slovníku MorfFlex, měla Mgr. Barbora Štěpánková, Ph.D. (ÚFAL MFF UK). Dotkli jsme se rovněž plánované změny v lemmatizaci variant pro korpus SYN2020.
Valence ve výkladovém slovníku
ÚJČ AV ČR, v. v. i., Praha, Letenská 4, 26. 6. 2019
Na semináři jsme se věnovali potřebě i možnostem podávání valenčních údajů v aktuálně připravovaném všeobecném výkladovém slovníku současné češtiny (tj. Akademickém slovníku současné češtiny), a to na základě konkrétních problémů, s nimiž se zpracovatelé při lexikografické práci setkávají. Dotkli jsme se i otázky změny teoretického rámce pro podávání valence ve vznikajícím slovníku. Seminář připravili Mgr. Sylva Nzimba a Mgr. & Mgr. Jakub Sláma (oba z oddělení současné lexikologie a lexikografie, ÚJČ AV ČR, Praha).
Využívání nástroje Word Sketch při lexikografické práci
ÚJČ AV ČR, v. v. i., Praha, Letenská 4, 5. 2. 2019
Seminář byl zaměřen na představení způsobů, jimiž lexikografické týmy oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ a oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie SLÚ využívají nástroj Word Sketch a některé související nástroje (například Sketch-Diff) při práci na slovníkových projektech. Workshop připravily Mgr. Zdeňka Opavská a Mgr. Magdalena Kroupová, Ph.D.
ROK 2018
Lemmatizace ve slovníku a v korpusech
ÚJČ AV ČR, v. v. i., Praha, Letenská 4, 15. 10. 2018
Seminář byl zaměřen na možnosti lemmatizace v případech, kdy v reálném jazykovém materiálu chybí tvary tradičně považované za reprezentativní slovníkové tvary, a také na další problematické otázky související s lemmatizací v korpusových zdrojích. Úvodní přednášku přednesli členové lingvistické sekce ÚČNK FF UK doc. Mgr. Václav Cvrček, Ph.D., Mgr. Dominika Kováříková, M.A., Ph.D., Mgr. Lucie Lukešová, Ph.D., a Mgr. Michal Škrabal, Ph.D.
Neologismy a jejich lexikografické zpracování
ÚJČ AV ČR, v. v. i., Praha, Letenská 4, 20. 6. 2018
Neologické lexikální jednotky stále přitahují pozornost lexikografů a lexikologů. V úvodním slově doc. Mgr. Martin Ološtiak, Ph.D. (Inštitút slovakistiky a mediálnych štúdií FF Prešovské univerzity, Prešov) seznámil účastníky se stavem neografie na Slovensku a s chystaným neografickým projektem na svém domovském pracovišti. V druhé části semináře Mgr. & Mgr. Jakub Sláma (oddělení současné lexikologie a lexikografie, ÚJČ AV ČR, Praha) představil pilotní výsledky zjištěné při pokusném vývoji nástroje pro poloautomatickou excerpci neologismů; nástroj byl testován v souvislosti s pracemi na neologické excerpční databázi Neomat.
Co přináší jednojazyčná lexikografie vícejazyčné a naopak
ÚJČ AV ČR, v. v. i., Praha, Letenská 4, 5. 3. 2018
Seminář byl pracovním setkáním zástupců několika lexikografických projektů (Akademického slovníku současné češtiny; Německo-české lexikální databáze, Rusko-české elektronické slovníkové databáze, chystaného Lotyšsko-českého slovníku). Byl zaměřen na technicko-metodologické problémy, s nimiž se jednotlivé lexikografické týmy setkávají při tvorbě jednojazyčných i překladových slovníků, zejména na využitelnost existujících jednojazyčných výkladových slovníků češtiny pro vícejazyčné slovníky a na postupy a nástroje při využívání materiálových zdrojů. Úvodní slovo měla doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D. (Ústav germánských studií FF UK).
ROK 2016
Akademický slovník současné češtiny a software pro jeho tvorbu
Akademie věd ČR, Národní 3, 29.–30. 11. 2016
Sborník abstraktů z workshopu je dostupný zde.
ROK 2015
Kruh přátel českého jazyka
Barvy v dnešním jazyce a slovníku
Kulatý stůl, FF UK, nám. J. Palacha 2, 4. 11. 2015
Irena Vaňková (Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK, Praha)
Marie Vachková (Ústav germánských studií FF UK, Praha)
Michaela Lišková (oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR, Praha)
I lexikografové zaznamenávají, že v (českém) prožitku a reflexi skutečnosti dochází v poslední době k proměnám: člověk se vzdaluje od přírody jako vztažného rámce, obraz světa se začíná unifikovat, resp. globalizovat, ovlivňuje ho průmysl, média, reklama. Dobře je to patrné u výrazů z lexikálního subsystému barev. Mění se způsob, jak dnes barvy vnímáme (k jakým prototypům je vztahujeme – či už nevztahujeme, na jakém základě je konceptualizujeme apod.), a na to je třeba reagovat i ve slovníku. Při tom mohou být užitečné moderní přístupy ke konceptualizaci barev a k uchopení rozrůzněné sémantiky barevných pojmenování, které vycházejí z kognitivní a kulturní sémantiky. Pozornost diskutujících bude věnována např. těmto otázkám: 1. problémy prototypového výkladu barev (černá jako barva sazí, uhlí, havraního peří?), 2. polysémie ve výkladu barevných adjektiv – sémantická struktura hesel (co všechno znamenají adj. zelený, růžový?), 3. názvy barevných odstínů (míra lexikalizace, nejednotné chápání významu: jahodová, mátová, břidlicová), 4. význam složených adjektiv (zelenomodrý × modrozelený).
Jazykovědné sdružení ČR
Lexikologicko-lexikografické odpoledne na počest 100. výročí narození Josefa Filipce
Akademie věd ČR, Národní 3, 5. 2. 2015
https://www.jazykovednesdruzeni.cz/wp-content/uploads/2020/04/2015_3-4.pdf21. února 2015 jsme si připomněli 100. výročí narození vynikajícího českého lingvisty Josefa Filipce. Na lexikologicko-lexikografickém odpoledni Jazykovědného sdružení zazněly přednášky inspirované osobností a dílem tohoto významného badatele v oboru lexikologie, lexikální sémantiky, lexikografie a stylistiky.
Publikované příspěvky jsou dostupné: Jazykovědné aktuality 2015, roč. 52, č. 3–4, s. 117–160.
ROK 2012
Jazykovědné sdružení ČR
Styl a slovník: Stylistické markery v jednojazyčné a překladové lexikografii
Akademie věd ČR, Národní 3, 15. 11. 2012
Seminář shrnul otázky, s nimiž jsou konfrontováni lexikografové při tvorbě jednojazyčného i překladového slovníku. Na semináři vystoupili autoři Velké německo-české lexikální databáze (doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D., Mgr. Martin Šemelík, Ph.D. a Mgr. Věra Hejhalová, Ph.D. z lexikografické sekce Ústavu germánských studií FF UK) a pracovníci oddělení současné lexikologie a lexikografie a oddělení stylistiky a lingvistiky textu Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (Mgr. Zdeňka Opavská, PhDr. Pavla Kochová, Mgr. Michaela Lišková a Mgr. Kamila Mrázková, Ph.D.). Reflexe z obou pracovišť, z nichž prvně jmenované sumarizuje praxi za posledních deset let práce a druhé práci na novém jednojazyčném výkladovém slovníku zahájilo, se týkaly tradičních možností stylistického značení slov, ale též současné slovníkové praxe. Tematizovány byly různé otázky, např.: Které nové přístupy a technické možnosti nabízí korpusy pro zapracování stylistické charakteristiky lexému?
Publikované příspěvky jsou dostupné: Jazykovědné aktuality 2013, roč. 50, č. 3–4, s. 116–153.