Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.
8. 10.
Mgr. Magdaléna Lapúniková, Ph.D.
Zdvořilost v češtině kontrastivně
Zdvořilost představuje jeden ze základních pragmatických aspektů jazykové komunikace. Její specifika v češtině nejlépe vynikají v kontrastu s jinými jazyky a kulturními komunikačními normami. Přednáška nabídne sondu do základních zdvořilostních projevů, jako jsou pozdravy, oslovení, rozloučení, poděkování, prosby či omluvy. Pozornost bude věnována především češtině v kontrastu s francouzštinou. Budou prezentována data z paralelního korpusu InterCorp a také výsledky dotazníkových šetření (2022, 2024) k percepci české jazykové zdvořilosti jinojazyčnými mluvčími.
22. 10.
prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc.
Česká lingvobohemistika a holistický popis jazyka
Přednáška nabízí osobní syntetizující reflexi vývoje české lingvobohemistiky se zaměřením na metodologické otázky popisu jazyka. Připomene tradici Pražského lingvistického kroužku, vědecké i pedagogické působení několika posledních generací českých lingvistů i osmdesát let Jazykovědného sdružení ČR.
29. 10.
Assoz. Prof. Dr. Roman Krivko
Jazyk, písmo a liturgie v Čechách v 9.–12. století: otevřené otázky a nové perspektivy
Přednáška se zabývá dobou a podmínkami vzniku církevněslovanské písemnosti v Čechách z hlediska církevní historie. Představí nejprve soubor českocírkevněslovanských památek 10.–11. století se zohledněním jazykové politiky římské církve. V další části se přednášející zaměří na otázku bohoslužby římského a byzantského ritu v Čechách a užívání slovanského jazyka v obou ritech. Stranou pozornosti nezůstanou ani rané doklady staročeského písemnictví využívajícího latinské abecedy a jejich vztah k německým předlohám, jakož i sféra užívání latinského jazyka v Čechách v 11.–12. století.
Přednáška bude proslovena anglicky, doprovozena bude powerpointovou prezentací v češtině.
5. 11.
doc. Mirjam Fried, Ph.D.
Spontánní dyadická interakce jako souhra gramatických, zvukových a dialogických rysů
Na základě autentického materiálu získaného z korpusu Ortofon a s využitím konstrukčně-gramatického přístupu se přednášející pokusí ukázat, že deskriptivně a kognitivně adekvátní hypotézy o jazykové kompetenci mluvčích musí integrovat několik vrstev interpretačních vodítek – gramatických, zvukových a diskurzně-pragmatických –, jejichž vzájemná souhra zakládá naši schopnost produkce i percepce v přirozeně plynoucí dialogické interakci. Pro ilustraci bude vycházet z užívání dvojího typu samostatně stojících vět (když S; jestli S) v porovnání se stejnou syntaktickou strukturou ve funkci plnohodnotných vět vedlejších.
12. 11.
doc. RNDr. Markéta Lopatková , Ph.D.
Co vypovídá valenční slovník o reflexivitě v češtině
Reflexiva jsou v češtině polysémní, podobně jako v jiných slovanských jazycích se používají k vyjádření celé řady významů. Status dlouhých tvarů reflexiva (sebe, sobě, sebou) není problematický, jejich funkcí je vyjadřovat koreferenci participantů. V přednášce se proto zaměříme na tvary krátké (se a si). Představíme si 13 typů konstrukcí sloves s krátkým reflexivem a pro jednotlivé typy budeme zkoumat, zda k nim existují výchozí konstrukce nereflexivní. Pokud ano, budeme v duchu stratifikačního přístupu k popisu jazyka sledovat změny, které s sebou reflexivizace na jednotlivých rovinách přináší: soustředíme se jednak na situační participanty, jednak na hloubkovou a povrchovou syntaktickou strukturu (s přihlédnutím k referenčním vztahům). Dále si ukážeme, že některá slovesa umožňují tvořit více reflexivních konstrukcí. Tento kvalitativní pohled doplníme pohledem kvantitativním: budeme sledovat, kolik sloves popsaných ve slovníku VALLEX má potenciál tvořit jednotlivé typy reflexivních konstrukcí a co z toho lze vyvozovat pro ekonomický popis jednotlivých typů těchto konstrukcí.
26. 11.
Odborný seminář 20 let Vokabuláře webového
Program bude upřesněn.
10. 12.
RNDr. Hana Skoumalová, Ph.D.
Anotace bude doplněna.