Seminář JS 1. 12. 2022

Miloš Dokulil a česká slovotvorba

Seminář se koná v budově AV ČR na Národní 3, Praha 1, v místnosti 205 od 13:00 hod. Délka příspěvků je 20 minut s následující diskusí.

Program semináře

13:00-13:10 Úvod

13:10-13:40 Poznámky k onomaziologickej štruktúre pomenovania

prof. Mgr. Martin Ološtiak, PhD.

Cieľom príspevku je charakterizovať vnútornú štruktúru slova na príklade slovenčiny a slovanských jazykov. Metodologickým východiskom je onomaziologická teória česko-slovenskej slovotvornej školy (M. Dokulil, J. Horecký, J. Furdík). Onomaziologickú stránku pomenovania považujeme za vnútorne hierarchizovanú a realizujúcu sa na štyroch abstrakčných úrovniach: onomaziologická štruktúra, onomaziologický význam, slovotvorný význam, motivačný význam. Onomaziologické štruktúry (OŠ) pripisujeme dvom typom pomenovaní – slovotvorne motivovaným slovám (derivátom a kompozitám) a viacslovným pomenovaniam. Okrem toho OŠ analyzujeme podľa toho, do akej miery sa v lexikálnej jednotke formálne vyjadrujú isté významové prvky. Táto vlastnosť, ktorú nazývame onomaziologická explicitnosť, má stupňovitý charakter a jej mieru ovplyvňujú dva základné faktory: a) počet a vlastnosti onomaziologických komponentov; b) miera demotivácie. 

13:40-14:10 O původu slovotvorné terminologie v koncepci Miloše Dokulila

Dr. Robert Hammel

Když Miloše Dokulila r. 1953 pověřili vypracováním nové koncepce o slovotvorbě v češtině, začal rozvíjet svou známou onomaziologickou teorii, kterou naposledy souhrnně představil ve své monografii z r. 1962. Součástí jeho v podstatě novátorské koncepce je i originální slovotvorná terminologie, která do té doby v příslušné odborné literatuře prakticky nebyla známá. Týká se to kromě jiného terminologického rozlišení mezi onomaziologickými kategoriemi mutace, transpozice a modifikace. Jiné slovotvorné termíny, jako např. konverze a slovotvorná čeleď, však převzal z existujících koncepcí. Přitom je třeba ovšem zdůraznit, že jeho terminologie nevznikla naráz, nýbrž se postupně vyvíjela. Tak např. ve své monografii z r. 1962 ještě nepoužíval termín mutace, který se objevil až později. V příspěvku se pokusíme rekonstruovat prameny, ze kterých Dokulil možná čerpal při tvoření své terminologie

14:10-14:40 Tvoření substantiv a sloves bez slovotvorných afixů ve slovotvorbě češtiny

Mgr. Magda Ševčíková, Ph.D.

K tvoření slov bez použití slovotvorných afixů se Dokulil vrací opakovaně, vedle konverze a odvozování nulovou příponou (Tvoření slov v češtině 1962, Travaux linguistiques de Prague 1968, festschrift pro H. Marchanda 1968) zavádí termín transflexe (Slovo a slovesnost 1982). Příspěvek se zabývá dvojicemi substantiv a sloves utvořených tímto způsobem (skočit > skok, sůl > solit), zvláštní pozornost věnujeme vidovému chování sloves v těchto dvojicích. Zatímco slovesa motivující dějová substantiva typicky mění vid záměnou kmenotvorné přípony (skoč-i-t : skák-a-t), nominální kořeny jsou obvykle kompatibilní s jedinou kmenotvornou příponou a denominální slovesa k perfektivizaci využívají předponu (sol-i-t : o-sol-i-t). Na pozadí domácí slovotvorby také diskutujeme specifika analogických dvojic s cizími kořeny. Většina sloves s cizími kořeny změnu kmenotvorné přípony neumožňuje a i dalšími rysy se podobá domácím denominálním slovesům.

14:40-15:10 Výsledky „forenzního“ zkoumání tvorby Miloše Dokulila

prof. PhDr. Marie Čechová, DrSc.

Příspěvek vychází z postižení přínosu Miloše Dokulila v oblasti tvoření slov a z jeho aplikace v Komplexních jazykových rozborech, zmíní se o něm jako zakládajícím členu časopisu Český jazyk a literatura, pak se zcela soustředí na objasnění podílu Miloše Dokulila na zpracování mluvnice Čeština – řeč a jazyk, jenž byl podstatně větší, než se původně předpokládalo a než je v rozpisu podílu autorů uvedeném v knize. Tato skutečnost se postupně odkrývá.

15:10- 15:40 Přestávka

15:40-16:10 K možnostem slovotvorného výzkumu na bázi korpusových analytických metod

doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D.

Příspěvek chce poukázat na nové možnosti slovotvorného výzkumu pomocí korpusových nástrojů. Půjde  hlavně o ukázky využití analytických metod vyvinutých na základě německého korpusu Deutsches Referenzkorpus resp. kookurenční databanky (IDS Mannheim), které se osvědčují při popisu a kontrastování blízkých slovotvorných synonym, výzkumu paradigmatických vztahů na bázi parole, zmapování kolokability slovotvorného produktu a jeho role v diskursech.

16:10-16:40 Jsou anglicismy v češtině státem ve státě?

doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc.

Anglicismy jako hlavní zdroj cizojazyčných přejímek se v současné české slovotvorbě projevují nárůstem a rozvojem adaptačních procesů a prostředků. Příspěvek na základě jejich analýzy naznačuje možnosti a meze slovotvorné adaptace v češtině. Nepřímo a částečně polemicky reaguje na stav zaznamenaný Dokulilem a Kuchařem před 45 lety (Naše řeč 1977) a posuzuje funkci systémové adaptace při přibližování domácí a cizí slovotvorby. Zvažuje, zda nárůst anglicismů přináší pro češtinu ze slovotvorného hlediska něco pozitivního a podnětného.

16:40-17:10 Slovotvorná konkurence a dynamika v současné komunikaci
(na českém a bulharském jazykovém materiálu)

Mgr. Božana Niševa, Ph.D.

M. Dokulil (1962: 89) pokládá konkurenci slovotvorných prostředků za proces, který nemusí „vždy končit vítězstvím jednoho a potlačením ostatních, nýbrž i přehodnocením, významovou disimilací těchto formantů.“ V návaznosti na Dokulilovo pojetí se v našem příspěvku soustředíme na vybrané typy variantních dvojic (řad), jichž se účastní nová substantivní pojmenování. K otázce konkurence přistupujeme jednak se zřetelem k dynamice v současné komunikaci, tj. k diferenciaci a unifikaci komunikačních sfér jakožto faktoru měnícího paralelní koexistenci slovotvorných prostředků ve vztah konkurenční, a jednak z hlediska porovnávacího, tj. s ohledem na typologické zvláštnosti českého a bulharského jazykového systému.