Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.
9. 10.
Mgr. Marta Šimečková, Ph.D. – doc. Mgr. Bc. Vít Boček, Ph.D.
Karpatismy ve Slovníku nářečí českého jazyka
Slovník nářečí českého jazyka, jehož tvorba probíhá v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., od roku 2011, představuje unikátní elektronické lexikografické dílo, jež mapuje nářeční slovní zásobu češtiny od konce 19. století po současnost. Mezi tematicky vymezitelné soubory hesel se řadí i karpatismy, tedy lexikální prvky přejaté z některého jazyka či nářečí karpatského areálu působením karpatské pastevecké kolonizace. V rámci přednášky:
- blíže představíme, co jsou to karpatismy a nakolik karpatská kolonizace ovlivnila češtinu,
- naznačíme, jak souvisí lingvistická karpatologie s otázkou etnicity, a to zvláště v souvislosti s tzv. rumunskou otázkou v případě českého areálu;
- ukážeme, jakým způsobem jsou karpatismy lexikograficky zpracovávány ve Slovníku nářečí českého jazyka, a rovněž popíšeme, s jakými obtížemi se při tvorbě těchto hesel lexikograf potýká a jak je překonává.
Součástí přednášky bude ukázka slovníkových hesel, která byla v roce 2024 přednostně zveřejněna na slovníkovém portálu sncj.ujc.cas.cz.
23. 10.
prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.
Aktuální členění v době paralelních korpusů
Není sporu o tom, že jazykové korpusy poskytly lingvistice nedocenitelné možnosti pro široké ověřování dosavadních hypotéz, do té doby často budovaných na pracné excerpci a individuální intuici badatele, a pro vytváření hypotéz nových na základě bohatého materiálu. To platí jak pro jednojazyčný výzkum, tak i pro výzkum vícejazyčný s využitím korpusů paralelních. Významným obohacením těchto možností bylo pak vytváření korpusů anotovaných, tedy obohacených ruční anotaci vztahů uvnitř vět na různých rovinách nebo i mezi větami či textovými segmenty. Budování takových korpusů zahrnuje jak vytváření anotačních schémat, tak i jejich aplikaci na jazykový materiál, který korpus obsahuje.
V přednášce se zaměříme na zachycení základních charakteristik aktuálního členění v anotačním schématu pražských korpusů Prague Dependency Treebanks. Vycházíme z hypotézy o sémantické relevanci aktuálního členění, což nás vede k předpokladu, že anotace aktuálního členění dvou synonymních vět by na „hloubkové“ rovině rovněž měla být shodná. Pro testování platnosti tohoto předpokladu jsme vybrali dvě oblasti: jednak hloubkové pořadí dvou příslovečných určení, místa a času, jednak umístění, a tedy i dosah tzv. fokalizátorů v hloubkové struktuře. Naším materiálem byl paralelní korpus český a anglický. Ukážeme rovněž, že pojem tzv. konstantnosti aktuálního členění, zavedený v novějších studiích prof. Libuše Duškové v rámci „brněnsky“ orientované teorie, má k hypotéze o sémantické relevanci aktuálního členění věty velmi blízko.
6. 11.
Slovesa odvozená od názvů útvarů a složek zemského povrchu, vodstva, vesmírných těles a jevů spojených s počasím (na materiálu Českého národního korpusu)
Jde o desubstantivní slovesa odvozená:
– konverzí – kmenotvornými sufixy (ozónovat, větrat), popř. ve spojení s reflexivizací (slunit se);
– sufixací – většinou složenými sufixy, např. -ovatě– ve slovesu žul-ov-at-ě-t, tvořeném zřejmě analogií podle sloves z adjektiv se sufixem –atý/-natý (vod-nat-ý – vod-nat-ě-t; srov. Bílková, 2016);
– cirkumfixací – prefixy s kmenotvornými sufixy (odvodnit, provzdušnit), popř. ve spojení s reflexivizací (vybřežit se), nebo prefixy se složenými sufixy: zmočálovatět.
Pro vytvoření repertoáru fundujících substantiv byl využit Český slovník věcný a synonymický v elektronické verzi NajdiSlovo.cz, zpřístupněné projektem Lexikální sémantické databáze češtiny (FF UK a ÚJČ AV ČR, 2019–2022, řešitel A. Klégr). Byly definovány kořeny excerpovaných substantiv a pro hledání sloves v SYN v13 byly vytvořeny dotazy zvažující i alternace, např. [tag=“V.*“&lemma=“.*bře[hž]..*“] a nerozpoznání slovního druhu u okazionálních sloves: [tag=“X.*“&lemma=“.*bře[hž]..*“].
Slovesa jsou tříděna podle příslušnosti fundujících substantiv k významovému okruhu (vesmír, zemský povrch a jeho složení, počasí), podle pojmenovaných jevů (voda, vzduch, sníh…) a podle významového vztahu sloves a fundujících substantiv, odlišena jsou slovesa s významem základním (sněžit, zavodnit se…) od sloves s významem přeneseného pojmenování (rozramenit se, větřit) nebo užívaných oběma způsoby (mračit se, mlžit). Uvnitř významových skupin jsou slovesa rozdělena podle slovotvorných formantů a frekvence, která odliší slovesa známá od méně obvyklých (ozónovat) a okazionálních (humusovat).
20. 11.
Odborný seminář AI: lingvistika, překladatelství, didaktika
Seminář se koná na Národní třídě č. 3 od 13:00 hod. Program a anotace jsou k dispozici zde.
27. 11.
Etymologie slovanských bohů. Výklad teonym od středověku po současnost.
Jelikož o slovanských bozích před přijetím křesťanství máme často jen útržkovité zprávy, v bádání o slovanském pohanském náboženství a jeho bozích dlouho drží prim etymologické rozbory božských jmen. Od prvních naivních pokusů latinských středověkých a novověkých kronikářů přes nadšenecké snahy učenců 19. století až po vyšperkované a metodologicky obezřetné výklady současných lingvistů bývá zvykem odvozovat funkce a povahu jednotlivých božstev pouze na základě etymologie jejich jména. Jaké jsou ale s podobným přístupem obtíže a kde číhá nebezpečí podobně založených výkladů? Je srovnávací jazykověda ve službách religionistiky produktivní metodou, anebo je lingvistické bádání nad slovanskými teonymy opravdu jen neplodným „hřbitovem etymologií“, jak to kdysi nazval polský historik Stanisław Urbańczyk? Přednáška se na několika vybraných příkladech teonym (Perun, Mokoš, Veles, Pereplut, či zejména Redigast) pokusí tyto otázky otevřít a prozkoumat další možná východiska pro zkoumání jmen slovanských bohů a bohyň.
11. 12.
doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D.
Jak se reviduje slovník?
Dlouholetý projekt Velkého německo-českého akademického slovníku (VNČAS) na ÚGS FF UK má od počátku charakter projektu výzkumného. Za léta z něj vzešlo několik publikačních výstupů (terminologické slovníky menšího rozsahu), další se připravují. Na tento projekt byla navázána i celá řada kvalifikačních prací, ale i vědeckých publikací, které představují užitek ze syntézy poznatků klasické lexikologie a lexikografie a předností korpusových nástrojů. Probíhá důkladná revize databázových vstupů (ale zároveň i tvorba nových hesel), při níž se vynořují podněty jak pro praktickou lexikografii, tak pro metalexikografická zkoumání (percepce slovníkového textu, jeho optimální vizualizace, možností metajazyka, propojení s korpusy atd.). Přednášející chce na příkladech ukázat jak na hlavní zásady při vzniku hesel, tak i na dilemata při jejich pozdějších (opakovaných) revizích, kdy je v novém kontextu (existence stále se zlepšujících internetových překladačů) vhodné reflektovat informační nabídku heslové statě vzhledem k uživatelskému okruhu plánovaného díla (především lidé s gymnaziálním vzděláním a vysokoškoláci, překladatelé a vědečtí pracovníci). V kterých aspektech bude výstup z velké překladové databáze stále přínosný?