Program podzimního běhu 2021 (Praha)

Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod. Spolu s přednáškou 7. 10. 2021 se uskuteční volební shromáždění. Pro účast platí aktuální protiepidemiologická opatření. V případě nutnosti budou přednášky konány distanční formou, o jejíž podobě budete informováni na webových stránkách JS.

7. 10. 2021

Vývoj ženských pojmenování v českých zemích do poloviny 18. století

prof. PhDr. Jana Pleskalová, CSc.

Přednáška spolu s volebním shromážděním se koná od 13 hodin v budově AV ČR na Národní třídě č. 3, Praha 1, v místnosti č. 205.

Přednáška bude zaměřena na vývoj českých ženských pojmenování v období od počátků češtiny (12. století) až do doby před uzákoněním příjmení (1786) a ukáže, jak se postupně formovalo dnešní dvoučlenné oficiální osobní jméno (především typ Jana Nováková). Výklad je opřen o reprezentativní antroponymický materiál získaný ze starobylých administrativních písemností. Přednáška není pojata polemicky: jejím cílem je poskytnout spolehlivá fakta pro případné diskuse o podobách ženských příjmení v dnešní České republice.

Nahrávku přednášky najdete na kanálu Jazykovědné sdružení na youtube.


21. 10. 2021

Čeština a škola dnes (a zítra?)

prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc.

Autor se vyjadřuje k současnému vývoji češtiny, k místu spisovné variety a variet nespisovných v současné komunikaci. Uvažuje o znalosti spisovné variety a schopnosti komunikovat adekvátně ke komunikační situaci, jakož i o jejich smyslu a významu pro jednotlivce i společnost. Orientaci současné české lingvistiky vidí v důrazu na tzv. vnější lingvistiku. V návaznosti na to se pak zabývá novou didaktikou českého jazyka pro ZŠ a jejím základním směřováním, vztahem k lingvistické teorii, pojetím struktury a systému v jazyce ad. Výchovné a vzdělávací cíle spatřuje nejen v socializaci dětí, nýbrž i ve schopnostech analytického myšlení. Výhledy: pokračování typologických změn jazyka, budoucnost mluvy v oficiálních a veřejných komunikačních situacích – zvítězí jazyk zábavních pořadů TV? Vzniknou dva spisovné jazyky? Naučí nová didaktika studenty bohemistiky a učitele, jak mají naučit žáky číst, kultivovaně (a spisovně) psát a mluvit?

Nahrávku přednášky najdete na kanálu Jazykovědné sdružení na youtube.


11. 11. 2021

Eroze češtiny v německém jazykovém režimu

prof. Dr. phil. PhDr. Marek Nekula

Přednáška se zabývá češtinou mluvčích, kteří po dosažení kritického věku v průběhu 70. a 80. let 20. století vysídlili nebo emigrovali z Československa do Spolkové republiky Německo, kde se němčina stala jejich primárním a čeština jejich sekundárním jazykem. Redukovaný jazykový input v češtině vedl k omezení její aktivace, zvýšení prahu jejího užití, resp. i jejímu zapomínání. Izolace od domovské země i jazykový kontakt s dominantní němčinou tak spoluurčil podobu češtiny ve vyprávění zmíněných mluvčích o jejich jazykové biografii. Spektrum i množství izolačních i kontaktních fenoménů se dává do souvislosti s faktory jako migrační věk, délka pobytu v cílové zemi, komplexnost sociálních kontaktů v prvním jazyce či míra kontaktu s domovskou zemí. Vitalitu jazyka ovšem určují i další faktory. Takovými faktory mohou být rovněž jazykové ideologie a spolu s tím i rozdílný přístup k osvojování, užívání a udržování zmíněných jazyků. V projektu „Language across generations: Contact-induced change in morpho-syntax in German-Slavic bilingual speech (LangGener)“, o jehož česko-německý materiál se přednáška opírá, se tak pracuje se dvěma skupinami mluvčích (pozdními vysídlenci a emigranty), kteří se v tomto ohledu od sebe liší. Ve středu pozornosti je v přednášce nicméně podoba jejich češtiny ve zmíněných biografických vyprávěních.


25. 11. 2021

Odborný seminář Popularizační diskurz z pohledu stylistiky, naratologie, historiografie

Odborný seminář se koná od 13 hodin v budově AV ČR na Národní třídě č. 3, Praha 1, v místnosti č. 206.

Program semináře


9. 12. 2021

Slovník univerbizátů (zjednoslovněných názvů)

doc. PhDr. František Štícha, CSc.; PhDr. Ivana Kolářová, CSc.

Cílem je nejen seznámení zájemců s obsahem a strukturou uvedené publikace, ale i s postupy, kterými vznikala. Pokusíme se představit:
a) impulsy a motivaci vzniku Slovníku univerbizátů (jednoslovných názvů z názvů víceslovných: kreditka = kreditní karta, cestovkacestovní kancelář, stavebkostavební spoření…), terminologické otázky: univerbizátuniverbát (a též univerbizaceuniverbace…), motivace a fundace při vzniku univerbizátu; pojetí univerbizátu jako konkurentu víceslovného pojmenování;
b) možnosti a meze získávání repertoáru univerbizátů z textů Českého národního korpusu, popř. z jiných zdrojů; úskalí (např. častá homonymie/kosémie s jinými názvy, ztěžující vyhledávání v korpusových textech);
c) postup při vytváření hesel, výběr pro slovník relevantních informací o univerbizátech; problém hodnocení frekvence a stylového hodnocení;
d) nedořešené otázky; možné další cesty výzkumu univerbizátů.
Představeny budou některé reprezentativní univerbizáty, na kterých bude vysvětlen postup tvoření hesel, eventuálně problematická místa hodnocení a klasifikace univerbizátů k diskusi.