Program jarního běhu 2022 (Praha)

Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.

Pro účast platí aktuální protiepidemická opatření. V případě nutnosti budou přednášky konány distanční formou, o jejíž podobě budete informováni na webových stránkách JS.

3.3. 2022

Analýza projevů afatických mluvčích s ohledem na neverbální složku výpovědi

Mgr. Martin Janečka, Ph.D.

V přednášce budou představeny výsledky výzkumu šesti osob s diagnostikovanou afázií a dvanácti osob kontrolních, tedy bez zjevného poškození řeči. Cílem výzkumu bylo u všech participantů analyzovat jednak řečové parametry, mezi jinými např. bohatost slovníku nebo délky replik a výpovědí jednotlivých participantů, jednak gestické parametry, např. počet různých gest, jejich formální diverzitu atd. V rámci výzkumu byla pozornost věnována ověřování dvou základních předpokladů:
1) Osoby s afázií produkují během převyprávění textu vzhledem k počtu slov více gest než osoby kontrolní;
2) Čím více je taková afatická osoba omezena ve svém řečovém projevu, tím více gest produkuje během převyprávění textu.


17. 3.  2022

Konec slova v češtině a fonologická typologie 

doc. Mgr. Markéta Ziková, Ph.D.

V přednášce se zabývám fonologickou strukturou slov v češtině, konkrétně konsonantickými skupinami na jejich koncích. Vycházím z Greenbergovy generalizace č. 18 (Greenberg 1978), podle níž existuje asymetrie mezi konsonantickými skupinami na konci slova: skupiny typu obstruent-likvida jsou napříč jazyky příznakové a jejich výskyt implikuje výskyt nepříznakových skupin typu likvida‑obstruent. Tématem mé přednášky je analýza fonologického chování příznakových skupin v češtině. Ukážu, jaké opravné strategie (repair strategies) se používají k jejich eliminaci a jak jsou tyto strategie ovlivněny morfologickou strukturou.


31. 3. 2022 ZMĚNA TÉMATU PŘEDNÁŠKY

Historický vývoj reflexivního (en)klitika /se

prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D., doc. Mgr. Radek Čech, Ph.D.,; doc. Mgr. Ján Mačutek, Ph.D.,

Přednáška je jedním z výsledků dlouhodobě realizovaného výzkumu vývoje českých (en)klitik (mj. i Vývoj českých pronominálních enklitik, GA17-02545S, 2017–2019). Zaměřuje se na vývoj slovosledu českého reflexivního (en)klitika /se závislého na verbu finitu od počátků českého písemnictví ve 14. stol. do současnosti. Výzkum byl realizován na materiální bázi Matoušova evangelia v 9 vybraných biblických překladech (od Bible drážďanské po Český studijní překlad).

Přednáška se zabývá zejména následujícími tématy:

  • míra enklitičnosti zkoumaného reflexiva ve vybraných evangelijních překladech,
  • identifikace jednotlivých variant postiniciální a kontaktní pozice ve starší češtině a jejich rozsah,
  • míra konkurence postiniciálního a kontaktního slovosledu českých (en)klitik ve zkoumaných biblických textech,
  • vliv biblického stylu na distribuci jednotlivých slovosledných variant,
  • vliv slovosledu cizojazyčné předlohy na slovosled,
  • působení prozódie na distribuci slovosledných pozic.

7. 4. 2022

O vybraných gramatických charakteristikách českých přísloví 
(s přídavkem o portugalské Taviře a o americkém vojenském loďstvu jako příslibech světové paremiologie)

prof. PhDr. Karel Kučera, CSc. 

Jádrem příspěvku je komentář k základním rozdílům mezi frekvencemi jednotlivých slovních druhů a vybraných gramatických kategorií v českých příslovích (na jedné straně) a odpovídajícími celkovými frekvencemi slovních druhů a gramatických kategorií v současné češtině (na straně druhé). Připojena je informace o dvou málo známých portugalských paremiologických aktivitách zaměřených na rozšiřování znalosti přísloví ve školách i v širší veřejnosti a na pořádání každoročních mezinárodních paremiologických kolokvií. Příspěvek rovněž informuje o jednoduché inspirativní technice sběru přísloví, které využívá americký vojenský námořní kapitán Edward Zellem, nositel prestižního uznání za sbírku afghánských přísloví s jejich anglickými ekvivalenty.


21. 4. 2022 

Kam spěje vývoj nejen flexe proprií?

prof. PhDr. Marie Čechová, DrSc.

Příspěvek se zaměří na formální morfologii v širším slova smyslu, tedy i na odvozování proprií, nejen na jejich skloňování, a to i se zřetelem k tendencím u apelativ. Budou se porovnávat propriální podoby systémové a novotvary užívané v současné komunikaci, shody a diference mezi apelativy a proprii. Dále bude položena otázka, do jaké míry si současná čeština drží ohýbání jako podstatný rys flexivního jazyka a zda si udrží ohebnost u propriálních pojmenování, event. do jaké míry. 


5. 5. 2022

Dějiny interpunkce a dějiny kultury

prof. PhDr. Mgr. Karsten Rinas, Dr. a Mgr. Viktor Tichák, Ph.D.

Interpunkce je prostředek, díky němuž můžeme vytvářet přehlednější texty, a který tak slouží především účelům komunikačním. Zároveň ale interpunkční znaménka segmentují jazykové jednotky. V evropské jazykové kultuře byly velké snahy určovat takové jednotky a kontexty, které jsou pro používání interpunkce relevantní. Tím se vytvořil patřičný teoretický základ a také odpovídající pravidla pro užívání interpunkčních znamének. V našem příspěvku chceme představit vybrané historické přístupy k interpunkci a ukázat jejich souvislost s kulturně historickými epochami (např. barokem, osvícenstvím nebo romantismem). Zvláštní pozornost přitom věnujeme šíření „rebelské“ pomlčky (především v anglickém, německém a českém jazykovém prostředí). 


19. 5. 2022

Značkování složených slovesných predikátů v korpusech řady SYN (verbtag)

doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc.

Od vydání korpusu SYN2020 (prosinec 2020) je v tomto korpusu i v mladších korpusech (SYNv9 a SYNv10) současné češtiny možné vyhledávat podle všech slovesných morfologických kategorií, a to i těch, které se vztahují k víceslovným slovesným predikátům, jež v češtině převažují. Kromě značky/atributu „tag“ je totiž možné využívat i atributu „verbtag“, který obsahuje údaje o tom, zda sloveso (spolu)vytvářející slovesný význam je pomocné, nebo plnovýznamové, dále údaj o slovesném způsobu, diatezi, osobě, číslu a čase. Značkování se týká jak slovesných predikátů vyjádřených jedním slovem (3. osoba sg. indikativu prézentu: Čtu rád detektivní příběhy), tak slovesných predikátů víceslovných (přítomný kondicionál 1. osoby singuláru: Pak bych mu s chutí nabídla výhodnou smlouvu). Autor představí pojetí značkování atributem „verbtag“, jednotlivé sledované morfologické kategorie a jejich hodnoty a na příkladech ukáže, co se jak značkuje. Rovněž uvede, jak se plně automatizované počítačové značkování dělá (metoda), a v souvislosti s popsanou metodou předvede příklady snadného značkování jednoduchých víceslovných slovesných komplexů i značkování struktur složitějších, kde je značkování případně interpretačně nejasné, a rovněž struktury, s nimiž má automatické značkování potíže.