Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.
Pro účast platí aktuální protiepidemická opatření. V případě nutnosti budou přednášky konány distanční formou, o jejíž podobě budete informováni na webových stránkách JS.
3.3. 2022
Analýza projevů afatických mluvčích s ohledem na neverbální složku výpovědi
V přednášce budou představeny výsledky výzkumu šesti osob s diagnostikovanou afázií a dvanácti osob kontrolních, tedy bez zjevného poškození řeči. Cílem výzkumu bylo u všech participantů analyzovat jednak řečové parametry, mezi jinými např. bohatost slovníku nebo délky replik a výpovědí jednotlivých participantů, jednak gestické parametry, např. počet různých gest, jejich formální diverzitu atd. V rámci výzkumu byla pozornost věnována ověřování dvou základních předpokladů:
1) Osoby s afázií produkují během převyprávění textu vzhledem k počtu slov více gest než osoby kontrolní;
2) Čím více je taková afatická osoba omezena ve svém řečovém projevu, tím více gest produkuje během převyprávění textu.
17. 3. 2022
Konec slova v češtině a fonologická typologie (přednáška se nekonala, přesunuta na podzim)
doc. Mgr. Markéta Ziková, Ph.D.
V přednášce se zabývám fonologickou strukturou slov v češtině, konkrétně konsonantickými skupinami na jejich koncích. Vycházím z Greenbergovy generalizace č. 18 (Greenberg 1978), podle níž existuje asymetrie mezi konsonantickými skupinami na konci slova: skupiny typu obstruent-likvida jsou napříč jazyky příznakové a jejich výskyt implikuje výskyt nepříznakových skupin typu likvida-obstruent. Tématem mé přednášky je analýza fonologického chování příznakových skupin v češtině. Ukážu, jaké opravné strategie (repair strategies) se používají k jejich eliminaci a jak jsou tyto strategie ovlivněny morfologickou strukturou.
31. 3. 2022 ZMĚNA TÉMATU PŘEDNÁŠKY
Historický vývoj reflexivního (en)klitika sě/se
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D., doc. Mgr. Radek Čech, Ph.D.,; doc. Mgr. Ján Mačutek, Ph.D.,
Přednáška je jedním z výsledků dlouhodobě realizovaného výzkumu vývoje českých (en)klitik (mj. i Vývoj českých pronominálních enklitik, GA17-02545S, 2017–2019). Zaměřuje se na vývoj slovosledu českého reflexivního (en)klitika sě/se závislého na verbu finitu od počátků českého písemnictví ve 14. stol. do současnosti. Výzkum byl realizován na materiální bázi Matoušova evangelia v 9 vybraných biblických překladech (od Bible drážďanské po Český studijní překlad).
Přednáška se zabývá zejména následujícími tématy:
- míra enklitičnosti zkoumaného reflexiva ve vybraných evangelijních překladech,
- identifikace jednotlivých variant postiniciální a kontaktní pozice ve starší češtině a jejich rozsah,
- míra konkurence postiniciálního a kontaktního slovosledu českých (en)klitik ve zkoumaných biblických textech,
- vliv biblického stylu na distribuci jednotlivých slovosledných variant,
- vliv slovosledu cizojazyčné předlohy na slovosled,
- působení prozódie na distribuci slovosledných pozic.
7. 4. 2022
O vybraných gramatických charakteristikách českých přísloví
(s přídavkem o portugalské Taviře a o americkém vojenském loďstvu jako příslibech světové paremiologie)
prof. PhDr. Karel Kučera, CSc.
Jádrem příspěvku je komentář k základním rozdílům mezi frekvencemi jednotlivých slovních druhů a vybraných gramatických kategorií v českých příslovích (na jedné straně) a odpovídajícími celkovými frekvencemi slovních druhů a gramatických kategorií v současné češtině (na straně druhé). Připojena je informace o dvou málo známých portugalských paremiologických aktivitách zaměřených na rozšiřování znalosti přísloví ve školách i v širší veřejnosti a na pořádání každoročních mezinárodních paremiologických kolokvií. Příspěvek rovněž informuje o jednoduché inspirativní technice sběru přísloví, které využívá americký vojenský námořní kapitán Edward Zellem, nositel prestižního uznání za sbírku afghánských přísloví s jejich anglickými ekvivalenty.
21. 4. 2022
Kam spěje vývoj nejen flexe proprií?
prof. PhDr. Marie Čechová, DrSc.
Příspěvek se zaměří na formální morfologii v širším slova smyslu, tedy i na odvozování proprií, nejen na jejich skloňování, a to i se zřetelem k tendencím u apelativ. Budou se porovnávat propriální podoby systémové a novotvary užívané v současné komunikaci, shody a diference mezi apelativy a proprii. Dále bude položena otázka, do jaké míry si současná čeština drží ohýbání jako podstatný rys flexivního jazyka a zda si udrží ohebnost u propriálních pojmenování, event. do jaké míry.
5. 5. 2022
Dějiny interpunkce a dějiny kultury
prof. PhDr. Mgr. Karsten Rinas, Dr. a Mgr. Viktor Tichák, Ph.D.
Interpunkce je prostředek, díky němuž můžeme vytvářet přehlednější texty, a který tak slouží především účelům komunikačním. Zároveň ale interpunkční znaménka segmentují jazykové jednotky. V evropské jazykové kultuře byly velké snahy určovat takové jednotky a kontexty, které jsou pro používání interpunkce relevantní. Tím se vytvořil patřičný teoretický základ a také odpovídající pravidla pro užívání interpunkčních znamének. V našem příspěvku chceme představit vybrané historické přístupy k interpunkci a ukázat jejich souvislost s kulturně historickými epochami (např. barokem, osvícenstvím nebo romantismem). Zvláštní pozornost přitom věnujeme šíření „rebelské“ pomlčky (především v anglickém, německém a českém jazykovém prostředí).
19. 5. 2022
Značkování složených slovesných predikátů v korpusech řady SYN (verbtag)
doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc.
Od vydání korpusu SYN2020 (prosinec 2020) je v tomto korpusu i v mladších korpusech (SYNv9 a SYNv10) současné češtiny možné vyhledávat podle všech slovesných morfologických kategorií, a to i těch, které se vztahují k víceslovným slovesným predikátům, jež v češtině převažují. Kromě značky/atributu „tag“ je totiž možné využívat i atributu „verbtag“, který obsahuje údaje o tom, zda sloveso (spolu)vytvářející slovesný význam je pomocné, nebo plnovýznamové, dále údaj o slovesném způsobu, diatezi, osobě, číslu a čase. Značkování se týká jak slovesných predikátů vyjádřených jedním slovem (3. osoba sg. indikativu prézentu: Čtu rád detektivní příběhy), tak slovesných predikátů víceslovných (přítomný kondicionál 1. osoby singuláru: Pak bych mu s chutí nabídla výhodnou smlouvu). Autor představí pojetí značkování atributem „verbtag“, jednotlivé sledované morfologické kategorie a jejich hodnoty a na příkladech ukáže, co se jak značkuje. Rovněž uvede, jak se plně automatizované počítačové značkování dělá (metoda), a v souvislosti s popsanou metodou předvede příklady snadného značkování jednoduchých víceslovných slovesných komplexů i značkování struktur složitějších, kde je značkování případně interpretačně nejasné, a rovněž struktury, s nimiž má automatické značkování potíže.