Prof. PhDr. Hana Gladkova, CSc. (nar. 1956), absolvovala na FF UK obory čeština, ruština, bulharština, poté tam obhájila titul CSc. v oboru jazykověda konkrétních slovanských skupin – slovanské jazyky. V r. 2003 opět na FF UK získala v oboru slavistika docenturu a v r. 2008 profesuru. Na FF UK působí dosud. Její specializací je jazykovědná bulharistika, věnuje se teorii spisovných jazyků a diachronní sociolingvistice, v poslední době se zabývá jazykovým kontaktem mezi slovanskými jazyky. Vedla řadu výzkumných projektů, v r. 2020 úspěšně ukončila pětiletý projekt NAKI (MK) Abeceda českých reálií. Je předsedkyní Mezinárodní komise pro spisovné slovanské jazyky při Mezinárodním komitétu slavistů. Členkou výboru Jazykovědného sdružení je od r. 2009.
Prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. (nar. 1950), absolvovala na FF UK obory čeština a dějepis. Titul CSc. získala v r. 1983, DrSc. v r. 2001, docenturu v r. 2005 a profesuru v r. 2010 – vše v oboru český jazyk. Od r. 1973 působí v Ústavu pro jazyk český AV ČR, nyní v oddělení stylistiky a sociolingvistiky. Zabývá se stylistikou, textovou lingvistikou, analýzou dialogu, výzkumem mluvené češtiny, podílela se na řadě grantových projektů a kolektivních monografií, je spoluautorkou učebnic pro různé typy škol. V letech 1991–2015 vedla výběrové semináře pro studenty Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK; v letech 2002–2006 vyučovala na Fakultě humanitních studií FF UK; v letech 2003–2018 přednášela a vedla semináře z češtiny pro studenty Ústavu translatologie FF UK. Je členkou čtyř oborových rad (na FF UK v Praze a FF UP v Olomouci); členkou redakční rady časopisů Slovo a slovesnost, Stylistyka, Slavica Wratislawiensia, Aktuaľnyje problemy stilistiki, Bohemica Olomucensia, Jazykovědné aktuality, Česká literatura; členkou stylistické komise při Mezinárodním komitétu slavistů. Členkou hlavního výboru JS je nepřetržitě od počátku 90. let, dlouhou řadu let působila i jako výkonná redaktorka, později zástupkyně šéfredaktora Jazykovědných aktualit.
PhDr. Václava Holubová (nar. 1949), ukončila v r. 1973 studium na FFUK, obor čeština – filozofie. V r. 1985 získala titul PhDr. Od r. 1973 byla zaměstnána v ÚJČ AVČR v odd. lexikologie a současné lexikografie, podílela se autorsky na Slovníku spisovné češtiny (1978), koncepci a přípravě Slovensko-českého slovníku (1985-1989), přípravě 2. vyd. Slovníku spisovného jazyka českého (1989), práci na slovníku neologizmů Nová slova v češtině. Slovník neologizmů (1998), přípravě a vydání Nového akademického slovníku cizích slov (2005). Od r. 2003 působila v ÚJČ v odd. gramatiky, účastnila se na korpusových výzkumech a sborníku Možnosti a meze české gramatiky (F. Štícha, ed., 2006). Organizačně se podílela na mezinárodních konferencích ÚJČ Gramatika a korpus – Grammar & Corpora (2005), Gramatika a korpus – Grammar & Corpora (2007), Užívání a prožívání jazyka: K 90. narozeninám Františka Daneše (2009), Čeština v pohledu synchronním a diachronním -Stoleté kořeny Ústavu pro jazyk český (2011). V letech 2011–2014 se účastnila grantového projektu Konfrontační popis současného slovenského a českého lexika av jeho rámci také autorsky na Slovensko-českém slovníku. Od r. 1976 je členkou Jazykovědného sdružení ČR. V letech 2000–2021 vykonávala v hlavním výboru funkci hospodářky.
Mgr. Lucie Jílková, Ph.D. (nar. 1972), ukončila v roce 1995 magisterské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor obecná lingvistika a fonetika – maďarská filologie. V roce 2009 ukončila tamtéž doktorské studium, obor obecná lingvistika. Od roku 1996 je zaměstnána v Ústavu pro jazyk český AV ČR v oddělení stylistiky a sociolingvistiky. Ve své publikační činnosti se věnuje např. stylu elektronické komunikace nebo fonetice. Mj. je spoluautorkou publikací Stylistika mluvené a psané češtiny (2016) a Syntax mluvené češtiny (2019). Je členkou Jazykovědného sdružení ČR a členkou recenzní rady Časopisu pro moderní filologii. V letech 2015–2021 byla členkou hlavního výboru Jazykovědného sdružení ČR.
PhDr. Marie Kopřivová, Ph.D. (nar. 1972), ukončila v roce 1996 magisterské studium oborů český jazyk a literatura – historie na FF MU v Brně. V roce 2005 získala titul Ph.D. v oboru matematická lingvistika na FF UK v Praze. Dále v roce 2012 absolvovala magisterské studium oboru teologické nauky na KTF UK v Praze. Od roku 1996 působí v Ústavu Českého národního korpusu FF UK, v letech 2012–2020 vedla sekci mluvených korpusů a podílela se na budování několika korpusů mluvené češtiny. Na FF UK vyučuje předměty zaměřené na frazeologii češtiny a práci s mluvenými korpusy češtiny. Kromě Jazykovědného sdružení je členkou Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka, mezinárodní frazeologické společnosti Europhras a redakční rady Studie z korpusové lingvistiky. Zabývá se zejména lexikologií a lexikografií, frazeologií a idiomatikou, korpusovou lingvistikou a výzkumem mluveného jazyka. Mimo jiné je spoluautorkou Mluvnice češtiny I, Slovníku české frazeologie a idiomatiky 4 a Syntaxe mluvené češtiny. Provádí recenzní činnost pro odborné časopisy a konference.
Mgr. Kateřina Lah, Ph.D. (roz. Romaševská, nar. 1983), vystudovala v roce 2007 magisterské studium na FF UK v Praze, obor Čeština pro cizince, v roce 2015 ukončila tamtéž doktorské studium, obor Český jazyk. Zabývá se problematikou vyučování a osvojování češtiny jako cizího jazyka. Od roku 2011 do roku 2017 byla vedoucí redaktorkou časopisu Nová čeština doma a ve světě. V letech 2007–2008 a 2011–2013 vedla grantové projekty Vytvoření databáze mluvené češtiny cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským a v letech 2016–2020 se jako spoluřešitelka podílela na projektu NAKI Abeceda českých reálií. Členkou Jazykovědného sdružení ČR a členkou výboru je od r. 2015.
Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. (nar. 1954), ukončil v roce 1978 studium oborů český jazyk a literatura – německý jazyk a literatura na FF UK. V roce 1985 získal titul CSc. Od roku 1981 působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace (dřívější název katedra českého a slovenského jazyka) FF UK, v roce 1995 byl jmenován docentem, v roce 2004 profesorem pro obor český jazyk. V letech 2003–2012 vyučoval také na Fakultě pedagogické a přírodovědně-humanitní Technické univerzity v Liberci. Zabývá se především problematikou stylu, výstavby textu a komunikace. Je mj. autorem monografií věnovaných stylu děl Josefa Čapka a struktuře vícejazyčných textů: Styl, text, smysl. O slovesném díle Josefa Čapka (1989), „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003), Nejen jazykem českým. Studie o vícejazyčnosti v literatuře (2012). V letech 2012–2015, 2015–2018 a 2018–2021 byl předsedou hlavního výboru Jazykovědného sdružení ČR.
Doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc. (nar. 1954), absolvoval v roce 1979 studium numerické matematiky (specializace: matematické zabezpečení výpočetní techniky) na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1979 do roku 1992 pracoval ve Výzkumném ústavu matematických strojů (VÚMS) jako programátor specializující se na vývoj operačního systému DOS-3 pro sálové počítače, na integraci operačního systému DOS-3 s operačním systémem UNIX, na překladač jazyka Pascal a na
vývoji databázového systému pro správu agend městských úřadů. Od roku 1993 až dosud je zaměstnán na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a to v Ústavu teoretické a komputační lingvistiky, který vedl od roku 1994 do roku 2018, poté se stal zástupcem ředitele tohoto ústavu. Zabývá se automatickým zpracováním morfologie češtiny, morfologickým značkováním českých jednojazyčných korpusů (vývoj systému morfologického značkování
českých textů v korpusech SYN2005, SYN2010 … SYN2020 … SYN v9), homonymií češtiny (např. monografie Morfologická homonymie v současné češtině), zkoumáním syntaxe češtiny, problematikou víceslovných jednotek v češtině, vývojem gramatického korektoru pro češtinu. Předmětem jeho zájmu je i Pražská škola strukturní lingvistiky (např. publikace Pražská škola v korespondenci. Dopisy z let 1924–1989 – spolu s Marií Havránkovou; překlad práce Jindřich Toman: Příběh jednoho moderního projektu. Pražský lingvistický kroužek 1926–1948) a obecnou lingvistikou. Vyučuje v oboru matematická lingvistika a korpusová a
teoretická lingvistika (závislostní a složková syntax, algebraická teorie, teorie formálních jazyků a automatů, funkční generativní popis jazyka, matematické metody v lingvistice) a obecná lingvistika. V roce 1986 obdržel titul RNDr. na MFF UK, roku 1992 se na téže fakultě stal kandidátem věd (CSc.) a roku 1996 se na FF UK habilitoval v oboru matematická lingvistika. Během své kariéry na FF UK byl hlavním řešitelem či spoluřešitelem cca osmi grantů a na řadě dalších se podílel (tematika: jazykové korpusy, morfologie a syntax češtiny, víceslovné jednotky, gramatický korektor aj.). Je mj. členem oborových rad doktorského studia na FF UK (Korpusová a teoretická lingvistika – předseda, Logika), MFF UK v Praze (Matematická lingvistika), na FF MU v Brně (Český jazyk) a na FF UP v Olomouci (Český jazyk). Pokládá se za žáka Petra Sgalla, Jarmily Panevové a Evy Hajičové.
Doc. PhDr. Lucie Saicová Římalová, Ph.D. (nar. 1973), působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK (od 1998) a specializuje se na současný český jazyk (Ph.D. 2002, habilitace 2014). Zabývá se stylisticko-pragmatickou analýzou textů, kognitivním přístupem k jazyku a osvojováním jazyka u česky hovořících dětí. Zajímá se o aplikaci kognitivních metod na gramatická témata (slovesa pohybu, valence) a v poslední době i o laické teorie jazyka. Publikovala mj. monografie Když začínáme mluvit (2013), Vybraná slovesa pohybu v češtině (2010), Komunikační strategie v dopisech B. Němcové (2005) a podílela se na vydání edice korespondence B. Němcové (2003–2007). V hlavním výboru Jazykovědného sdružení ČR pracovala v letech 2003–2006 a 2015–2021.
PhDr. Karolína Skwarska, Ph.D. (nar. 1973), absolvovala srovnávací slavistiku a rusistiku na FF UK v Praze, v roce 2004 tamtéž ukončila doktorské studium v oboru Slovanská filologie. V současné době působí ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., je vedoucí Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie. Věnuje se především morfologii, syntaxi a sémantice současných slovanských jazyků. Je redaktorkou časopisu Slavia, tajemnicí Komise pro gramatickou stavbu slovanských jazyků při Mezinárodním komitétu slavistů, tajemnicí České společnosti pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia. Členkou Jazykovědného sdružení ČR je od roku 2016, v letech 2018–2021 pracovala v jeho hlavním výboru.
Mgr. Magda Ševčíková, Ph.D. (nar. 1980), absolvovala magisterské studium oborů český jazyk a literatura – germanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorské studium oboru matematická lingvistika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy ukončila v roce 2009. Od roku 2003 působí v Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK, vyučuje na MFF UK a na FF UK. Zabývá se syntaxí a morfologií češtiny, také z hlediska jejich formální reprezentace. Aktuálně se zaměřuje na derivační morfologii včetně jejího zachycení v jazykových zdrojích. Je spoluautorkou Mluvnice současné češtiny 2: Syntax češtiny na základě anotovaného korpusu (2014) a 2. dílu Velké akademické gramatiky spisovné češtiny (2021, v tisku). Je členkou Jazykovědného sdružení ČR, společnosti Societas Linguistica Europaea, Linguistic Society of America a European Language Resources Association a členkou programové komise konferencí pořádaných Societas Linguistica Europaea. Provádí recenzní činnost pro odborné časopisy a konference.
Doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D. (nar. 1970), absolvovala v r. 1994 obor český jazyk – hudební výchova na Pedagogické fakultě UK, v r. 2003 doktorské studium pedagogika – didaktika českého jazyka, r. 2010 se zde habilitovala v oboru české a československé dějiny. Na Pedagogické fakultě UK pracuje od r. 1996, od r. 2009 na pozici vedoucí katedry českého jazyka. V r. 2012 založila doktorský studijní program didaktika českého jazyka, jehož je garantkou. Je rovněž garantkou navazujícího magisterského programu Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy. Významně se věnovala a věnuje oblasti organizace vědy (členství a předsednictví expertního panelu GA ČR Lingvistika a literární věda, oborové komise Filologie a mediální studia GA UK, redakční rady časopisů apod.). V badatelské práci se orientuje mimo jiné na výzkum v oblasti historiografie lingvistiky a lingvodidaktiky. Vedle řady odborných studií je autorkou dvou rozsáhlých monografií: Čeština a škola – Úryvky skrytých dějin (2010) a Praporu věren i ve ztraceném boji: Vladimír Šmilauer – Život a dílo filologa (2015). Byla a je plně zapojena v projektech základního i aplikovaného výzkumu (GA ČR, TA ČR, OPVV a další). Od r. 2012 je vědeckou tajemnicí Hlavního výboru Jazykovědného sdružení České republiky.