Program letního běhu 2021

Pro zasílání odkazů na online přednášky je potřeba se přihlásit prostřednictvím formuláře, který najdete ZDE.


18. 2. 2021

Přechodníky v překladových a nepřekladových textech

aneb Kdo pašuje transgresivy?

PhDr. Olga Nádvorníková, Ph.D.

České přechodníky jsou součástí obecnělingvistické kategorie converb, která zahrnuje např. románské gerundio, ruské деепричастие nebo anglické adverbiální participiální konstrukce na -ing. Syntaktické a sémantické rysy českého přechodníku řadí tento tvar mezi kanonické, prototypické converbs; jeho formální a stylistické rysy jsou však velmi specifické. Právě na základě stylového příznaku přechodníku lze předpokládat, že v překladových textech bude frekvence přechodníku nižší než v nepřekladových, a to kvůli obecné tendenci překladů k normalizaci. Výsledky rozsáhlé korpusové analýzy ukazují, že k normalizaci dochází v beletristických textech, ale v odborných textech nikoli. Cílem přednášky je podrobně představit výstupy této korpusové frekvenční analýzy, vč. diachronního aspektu, a následně určit (lingvistické i sociolingvistické) faktory, které užití přechodníku ovlivňují. Výzkum je založen jednak na korpusových datech (referenční korpus SYNv8 a srovnatelný překladový korpus Jerome), jednak na výsledcích dotazníkového šetření mezi překladateli a nakladatelskými redaktory.

Záznam přednášky najdete zde.


4. 3. 2021

Model jazykové situace

prof. PhDr. Hana Gladkova, CSc.

Je modelování k něčemu? A pokud ano, tak k čemu? Tradice modelování je v české lingvistice bohatá, a to zejména v kontextu teorie spisovného jazyka, což pro bohemistiku znamená v kontextu slavistickém. Rozvíjelo
se souběžně s pokusy o typologický popis spisovných jazyků a jejich srovnávání. Rychlé změny v jazykové situaci samotné, rozvoj komunikačního přístupu k jazyku a přesun vědeckého bádání na pole mezioborových disciplín znovu aktualizuje myšlenku vytvořit funkční model jazykové situace jako cestu k lepšímu pochopení toho, co se
v komunikaci mění a proč. Tvoří výborný komplement k módním kvantitativním popisům užívání jazyka. Instrumentarium PLŠ k tomu poskytuje vynikající nástroj.

Záznam přednášky najdete zde.


18. 3. 2021
Jak se sluha byrokratem stal: Sémantické posuny ve staroruské administrativní terminologii

Mgr. Hana Štěříková, Ph.D.

Přednáška představí jednu část autorčiny disertační práce na téma Skandinávské elementy v jazyce
staroruského práva. Budeme se detailně zabývat zejména historicko-sémantickou analýzou středověkého
východoslovanského skandinavismu ябедник, primárně označujícího staroruskou hodnost ve správní hierarchii,
jehož deriváty jsou však i dnes aktivní součástí slovní zásoby ruštiny, ukrajinštiny a běloruštiny. Proměny tohoto
termínu se vydáme sledovat co nejhlouběji do dob předcházejících, ale i následujících po období staroruském
až do současnosti. Provedeme rovněž revizi a opravu etymologie a zasadíme slovo do širšího (indo)evropského
kontextu.


8. 4. 2021

„…opatřují se texty nejnutnějšími vysvětlivkami pod čarou nebo diferenciálním slovníčkem…“
Textová lexikografia ako súčasť pestovania bilingvizmu a biliterárnosti v česko-slovenskom kontexte

doc. PhDr. Mira Nábělková, CSc.

Pohľad na edičnú výbavu literárnych diel v česko-slovenskom (č.-s) priestore odkrýva existenciu
nezanedbateľného špecifického fenoménu: textovej lexikografie zameranej na podporu čítania diel slovenskej
(s.) a českej (č.) literatúry v druhom jazykovom spoločenstve v origináli. Potrebu čitateľskej lexikálnej opory pri
čítaní v pôvodine vyvoláva skutočnosť, že vstupná bilingválna kompetencia čitateľa opierajúca sa len o základnú
vzájomnú zrozumiteľnosť jazykov často nestačí. Čitateľská lexikálna opora sa podľa miery zapustenia do textu
literárneho diela ukladá na škále od zdvojovania (vysvetlenia potenciálne neznámych slov v zátvorke priamo
v texte) cez prekladové lexikálne poznámky pod čiarou (slovníčky) po dvojjazyčné prílohové slovníčky pripojené
na záver literárneho diela. So s.-č. (menej č.-s.) textovou lexikografiou týchto typov sa stretávame v rozličných
obdobiach, no osobitne v medzivojnovom čase a v prvých desaťročiach po vojne existovali na Slovensku
vydavateľské projekty s. literárnych diel, kde prílohové s.-č. slovníčky predstavovali stabilnú súčasť edičnej
výbavy. Investície do prípravy slovníčkov oporných pri recepcii konkrétneho literárneho diela možno vnímať
ako jeden z výstupov dobovej kultúrnej politiky zameranej na súbežné pestovanie bilingvizmu a biliterárnosti
(bikultúrnosti). Vo výskumnom pohľade predstavuje problematika dobovej tematizácie potreby textovej
lexikografie sféru jazykového manažmentu dotýkajúcu sa otázky vzájomnej zrozumiteľnosti a (rozvíjania)
receptívneho bilingvizmu, na druhej strane možno prílohové slovníčky s ich rozličným koncepčným uchopením
a realizáciou vnímať ako špecifickú a nie bezvýznamnú súčasť. dvojjazyčnej lexikografie.


22. 4. 2021

Jesi to vůbec bude někoho zajímat: zvukový profil syntaktických vzorců ve spontánní interakci

doc. Mirjam Friedová, Ph.D., PhDr. Pavel Machač, Ph.D.

Zaměříme se na korelace mezi gramatickými schématy a jejich fonetickými vlastnostmi, a to na příkladu vět
uvozených výrazem jestli, ať už samostatně stojících (nepodřízených), nebo v rámci souvětného celku. Naše
práce vychází z hypotézy, že prozodické a/nebo segmentální kvality jazykového výstupu při spontánní interakci
představují zásadní oblast interpretačních vodítek a umožňují i vhled do diachronních změn. Výzkum je založen
na korpusovém materiálu (Ortofon) a navazuje na předchozí syntaktickou a konverzační analýzu, která ukázala
existenci celého spektra diskurzních funkcí spojených s jestli v různých kontextech vyjadřujících subjektivní
postoj mluvčího. První výsledky potvrzují systematické a předvídatelné rozdíly v intonaci a segmentální redukci
slov, jež korelují s funkčními odlišnostmi zdánlivě jed(not)né syntaktické struktury.


13.5. 2021

Úvahy o možné typologii jazykových situací

PD Dr. phil. Markus Giger, mimořádný profesor UK

Když C. Ferguson (1959) popisoval pojem diglosie, prezentoval ho jako typ jazykové situace, který kontrastuje
s „klasickou“ situací standard a dialekty; jiní doplnili jako třetí situaci nebo jako třetí typ společenský
bilingvismus. Jaký je vzájemný vztah takovýchto pojmů? Lze vytvořit typologii jazykových situací? Lze základní
postulát pražské systémově-lingvistické typologie o „typu jako konstruktu“ (Skalička, 1966) uplatnit na
sociolingvistické parametry? Jak by taková typologie mohla vypadat? To jsou jen některé otázky, nad kterými se
můžeme zamyslet v souvislosti s tématy jazyková situace a typologie.


27. 5. 2021

Odborný seminář

Popularizační diskurs z pohledu stylistiky, naratologie, historiografie