Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.
19. 2.
prof. Mgr. Jaroslav David, Ph.D.
Česká exonymie – stav a možnosti výzkumu
Přednáška představí současnost české exonymie (adaptované formy cizích zeměpisných jmen, typ Paris – Paříž) a stav jejího zkoumání. Na případových studiích (návrh standardizace exonym, slovník toponymických metafor) ukáže možnosti a způsoby využití korpusových a kvantitativních přístupů a metod.
5. 3.
dr. Claudio Poeta
Bibliografie Pražského lingvistického kroužku: současný stav.
Již několik let běží projekt bibliografie Pražského lingvistického kroužku. (V tomto kontextu je míněn pouze a jedině původní PLK z let 1926–1952). Jedná se převážně (ale nejenom) o personální bibliografie jednotlivých členů PLK: vznikají většinou upravením a doplněním již existujících bibliografií a jsou pak uveřejněny na internetu, kde je k nim přístup volný a zdarma. Jde o přípravu projektu a na přednášce bude řeč o vzniku, stavu a budoucnosti projektu.
19. 3.
PhDr. Bc. Věra Dvořáčková, Ph.D.
Vznik Ústavu pro jazyk český jakožto symptom společenského vývoje
K založení Ústavu pro jazyk český (ÚJČ) v rámci České akademie věd a umění (ČAVU) došlo 6. února 1946. Tento krok bývá zpravidla interpretován jako dovršení předválečné snahy českých jazykovědců o zřízení svébytného akademického pracoviště věnujícího svou pozornost komplexní vědecké a populárně-naučné péči o český jazyk v uspokojivých institucionálních, personálních a finančních podmínkách. Cílem této přednášky je nejen představení základních faktů a okolností zřízení ÚJČ, ale především zasazení jeho vzniku do historických souvislostí. K těm patřily především turbulentní proměny ve vnímání důležitosti a společenské užitečnosti různých vědních oborů, které se v polovině dvacátého století odehrály a které korespondovaly s neméně bouřlivým politickým, hospodářským a kulturně-společenským vývojem v Československu i ve světě.
Součástí přednášky bude výroční (nikoli volební) valné shromáždění. Účast členů Jazykovědného sdružení na tomto shromáždění je velmi žádoucí.
9. 4.
doc. PhDr. Stanislav Štěpáník, Ph.D.
Mluvnice ve výuce mateřštiny – problém ústřední a stále aktuální
Problematika cílů, obsahu a procesů mluvnické výuky nepřestává být v lingvodidaktickém uvažování u nás i v zahraničí aktuální, přičemž základní oblasti zájmu zůstávají stále tytéž: proč, co a jak vyučovat; někdy se k nim dokonce provokativně přidá, zda vůbec. Tyto otázky jsou otázkami nejen didaktickými či lingvistickými, ale také kulturními, někdy dokonce i politickými. Pohledy na výuku mluvnice oscilují mezi přístupy více zaměřenými na znalosti (knowledge-based) a přístupy více zaměřenými na kompetence (literacy-based), zdůrazňuje se její význam v rozvoji kognitivních schopností i komunikačních dovedností.
23. 4.
PhDr. Radka Holanová, Ph.D.
Mediální výchova v kontextu výuky českého jazyka na Pedagogické fakultě UK
Mediální výchova je v odborném diskurzu často charakterizována jako marginalizovaná součást kurikula a učitelé se na její realizaci mnohdy necítí dostatečně profesně kompetentní. Na katedře českého jazyka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je mediální výchova vyučována jako samostatný povinně volitelný předmět v rámci studijního programu Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy a jako předmět volitelný v programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Studenti se v rámci výuky věnují jak tématům založeným na lingvistických poznatcích (např. jazykové prostředky reklamy, persvazivní strategie ve zpravodajství, dezinformace, projevy nenávistného diskurzu, komunikace na sociálních sítích), tak tématům obecnějšího charakteru reflektujícím aktuální společenské výzvy (např. generativní umělá inteligence). Otevřenou otázkou zůstává budoucí pozice mediální výchovy v souvislosti s probíhající revizí RVP pro základní vzdělávání, v jejímž rámci pozbyla status průřezového tématu.
14. 5.
Mgr. Kamila Mrázková, Ph.D.
Jste tedy obětním beránkem? — Necítím se tak. Užívání biblických frazémů a jejich proměny v odlišných kontextech
Projekt Česká frazeologie a proměny jejího užívání v dobových a žánrových kontextech se vedle anotace víceslovných lexikálních jednotek v korpusech ČNK a vyhledávání dosud neidentifikovaných frazémů a jejich variant zabývá také výzkumem české frazeologie v různých dobových a ideologických kontextech. Ty jsou reprezentovány odpovídajícím způsobem vytvořenými jazykovými korpusy: korpusem Totalita, tvořeným oficiálními texty z let 1945–1989, korpusy současných textů řady SYN a korpusy nestandardních a antisystémových online textů. Přednáška se zaměří na frekvenci, kontext a význam vybraných biblických frazémů (např. jidášský groš, obětní beránek či zlaté tele) v několika typech úzu reprezentovaných příslušnými korpusy: – zmíněným korpusem Totalita, korpusem SYN v13 Pub tvořeným současnými mainstreamovými mediálními texty, korpusem politického bulváru a korpusem Frap Antisyst obsahujícím texty antisystémových webů.