Letní běh 2020

Jazykovědné sdružení České republiky srdečně zve na přednášky letního běhu 2020

20. února 2020

prof. PhDr. František Čermák, DrSc.

Přísloví o hlouposti a chytrosti z celého světa

Celosvětová sbírka přísloví (vydaná nakladatelstvím Routledge) obsahuje přísloví vybraná editorem z mnoha desítek jazyků. Na základě této sbírky nabídne autor přednášky analýzu typů přísloví; typologie vychází především z jejich třídění podle situace užití a typů mluvčích. Analýza je inspirována také úvahami o hlouposti od Erasma Rotterdamského a moderního historika ekonomie F. Cippoly.

5. 3. 2020

Mgr. Adrian Jan Zasina, Ph.D.

Korpusový přístup ve výuce češtiny jako cizího jazyka

Tématem příspěvku je aplikace korpusového přístupu k jazyku ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Výzkum si klade za cíl systematicky zmapovat možnosti začlenění korpusů do běžné jazykové výuky, a to s ohledem na konkrétní jazykové potřeby cizinců na základě jejich typických chyb. Práce využívá jak korpus žákovský s chybovou anotací (pro identifikaci obtížných jazykových jevů), tak i reprezentativní korpus současné češtiny SYN2015, který slouží jako zdroj dat pro vytvoření konkrétních cvičení. Mým cílem je nabídnout nejen ucelený metodologický rámec, ale i praktickou ukázku práce s korpusovými daty, která bude využitelná nejen pro odborníka vzdělaného v korpusové lingvistice, ale především pro běžného učitele. Hlavním předmětem zájmu je navrhnout takový postup k řešení vybraných jazykových problémů, jenž bude z hlediska studenta–cizince i jeho učitele přehledný a srozumitelný a zároveň bude vycházet z autentického materiálu a nejnovějších poznatků o jazyce, opírajících se o výzkumy v oblasti korpusové lingvistiky. V rámci příspěvku předvedu dosavadní výzkum v této oblasti spolu s návrhy autorských cvičení a výsledky experimentu ověřujícího korpusové metody v akademické výuce.

Následující přednášky nemohly prezenčně proběhnout kvůli pandemické situaci, proto byly přesunuty na další období a proběhly distančně a většina z nich je možné shlédnout ze záznamu.

19. 3. 2020

prof. PhDr. Libuše Dušková, DrSc.

Jsou všechna intranzitivní slovesa disponována vyjadřovat prezentační význam?
Pohled z hlediska lexikální sémantiky (na anglickém materiálu)

Ze sloves vyjadřujících prezentační význam, chápaný jako uvádění nového jevu na scénu, prototypicky v existenciální konstrukci, bylo nejvíce pozornosti věnováno slovesům, která tento význam vyjadřují explicitně (exist, appear, arrive, emerge aj.), a slovesům, která prezentační význam implikují (hover, settle, fly, gleam aj.). Významným rysem této skupiny je sémantická afinita s podmětem. Předložený výklad zkoumá opačný předpoklad, zda jsou pro prezentační funkci některé slovesné významy afinitní s podmětem nepříznivé. Vybraná sémantická skupina zahrnuje slovesa vyjadřující fyzické a psychické projevy nezávislé na vůli, jako belch, hiccup, sneeze, wince aj. Na příkladech z Britského národního korpusu je užití těchto sloves posuzováno z hlediska jejich realizační formy a větného významu, tj. zda je daná realizační forma jednou z realizačních forem prezentační věty (existenciální konstrukce, inverze V – S, rematický S – V, případně jiná) a zda může být její význam interpretován jako prezentační věta.

2. 4. 2020

Mgr. Hana Štěříková, Ph.D.

Jak se sluha byrokratem stal: Sémantické posuny ve staroruské administrativní terminologii

Přednáška představí jednu část autorčiny disertační práce na téma Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva. Budeme se detailně zabývat zejména historicko–sémantickou analýzou středověkého východoslovanského skandinavismu ябедник, primárně označujícího staroruskou hodnost ve správní hierarchii, jehož deriváty jsou však i dnes aktivní součástí slovní zásoby ruštiny, ukrajinštiny a běloruštiny. Proměny tohoto termínu se vydáme sledovat co nejhlouběji do dob předcházejících, ale i následujících po období staroruském až do současnosti. Provedeme rovněž revizi a opravu etymologie a zasadíme slovo do širšího (indo)evropského kontextu.

16. 4. 2020

doc. Mgr. Václav Cvrček, Ph.D., Mgr. et Mgr. Zuzana Laubeová, Mgr. David Lukeš,
Mgr. Petra Poukarová, Mgr. Anna Řehořková, Mgr. Adrian Jan Zasina, Ph.D.

Registry v češtině

Cílem přednášky je shrnout hlavní výsledky končícího projektu zaměřeného na korpusový výzkum registrové variability českých textů realizovaného v rámci ČNK. Na rozdíl od kvalitativních stylistických přístupů, které jsou tradičně pěstovány v češtině, je výzkum registrové variability založen na empirické a kvantitativní metodě známé jako multidimenzionální analýza (Douglas Biber, 1988, Variation across speech and writing). Ta se snaží identifikovat hlavní dimenze variability v daném jazyce pomocí sady jazykových rysů, které jsou na základě jejich zjištěného souvýskytu v textech transformovány na několik málo dimenzí variability, v případě češtiny jich bylo identifikováno 8. Tyto dimenze, které označují hlavní faktory variability v češtině a které mohou být interpretovány lingvistickými termíny (např. „dynamický vs. statický“ nebo „spontánní vs. připravený“), reprezentují hlavní osy, podél nichž dochází k největšímu funkčnímu rozrůznění textů. Po popisu metodologie a dimenzí variability se přednáška zaměří na představení 10 registrů identifikovaných na materiálu žánrově extrémně pestrého korpusu Koditex. Tyto registry mají ambici být komplementární klasifikací textů k žánrům či textovým typům v rámci anotace ČNK či k funkčním stylům vydělovaným v rámci tradiční stylistiky.

14. 5. 2020

PaedDr. Ilona Starý Kořánová, Ph.D.

Alternativní pohled na kategorii vidu v současné češtině

Přednáška představí alternativní pohled na kategorii vidu v současné češtině, jehož východiskem je rozlišení dějových a stavových událostí. Ukazuje, že samotná slovesná forma k vyjádření vidu nestačí, ale že je důležité brát v úvahu širší kontext a sledovat vztahy mezi videm, časem
a modalitou. Teorie bude ilustrována analýzami korpusového materiálu.

Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1, v 17.30 hod.