Jazykovědné sdružení České republiky srdečně zve na přednášky jarního běhu 2018
22. února 2018
Mgr. Barbora Kukrechtová, Mgr. František Martínek, Ph.D.
O překládání německy psaných dopisů z korespondence Karla Havlíčka
Pro nové vydání korespondence Karla Havlíčka, zahrnující přes 1200 odeslaných dopisů, z toho přes 300 dopisů psaných německy, se všechny cizojazyčné dopisy překládají do češtiny a v originální verzi se zveřejňují v komentáři. V přednášce, založené především na Havlíčkových dopisech rodičům a dopisech Viléma Gablera Havlíčkovi, promluvíme o několika dílčích překladatelských řešeních, např. v oblasti konstrukce textových subjektů v originálním a přeloženém textu a podání řeči, vymezíme rozdíly ve funkci přejímek a citátových slov v obou jazycích a nastíníme celkovou strategii překladu: cílovým jazykem zde samozřejmě je současná čeština, ale protože české překlady stojí v edici vedle textů psaných češtinou poloviny 19. století, jsou v nich – v souladu s dokumentární strategií překladu a mj. na základě korpusových analýz preferovány jazykové prostředky mající oporu v tehdejší češtině.
8. března 2018
Mgr. Dana Hlaváčková, Ph.D.
Jazyková úroveň zpravodajských vstupů
V přednášce budou prezentovány výsledky projektu, na kterém se podíleli studenti oboru Český jazyk se specializací počítačová lingvistika FF MU ve spolupráci s Českým rozhlasem Brno. Úkolem bylo ověřit, zda moderátoři veřejnoprávního média ve svém mluveném projevu skutečně užívají spisovný český jazyk, jak jim ukládá Kodex Českého rozhlasu. Ze zvukového materiálu a jeho přepisů (87 nahrávek pětiminutových zpráv) byl v Ústavu Českého národního korpusu FF UK vytvořen malý mluvený korpus a ten podroben analýze. V centru pozornosti stály odchylky od spisovné výslovnosti, byly ale zjištěny také další chyby, např. v rovině morfologicko-syntaktické. Výsledky ukázaly, že chyb v promluvách moderátorů není velké množství, přesto by bylo možné část z nich eliminovat, a to především volnějším řečovým tempem a jednotným přístupem k řešení problematických jazykových jevů.
22. března 2018
Volební valné shromáždění JS ČR
Volební valné shromáždění se uskuteční od 13.30 hodin v budově AV ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206.
Slavnostní přednáška:
prof. PhDr. Jarmila Panevová, DrSc.
K homonymii a synonymii v gramatice
Synonymii a homonymii chápeme jako základní stavební kameny pro popis vztahu mezi označujícím a označovaným v jazyce. Rozlišujeme přitom tyto vztahy mezi jednotkami jednotlivých rovin jazykového popisu, kde jde o potencialitu těchto vztahů, a mezi větami, kde jde o vztahy mezi krajními rovinami: označujícím (reprezentovaným fonetickou/ fonologickou reprezentací) a označovaným (reflektovaným reprezentací jazykového významu). Vztahy homonymie (víceznačnosti, ambiguity) se jeví jako názornější – totožnost formy pro vyjádření téhož významu je méně diskutabilní než sjednocení pohledu na totožnost významu mezi různými formami (problém synonymie). Oba aspekty budou exemplifikovány českými příklady demonstrujícími homonymii morfologickou a syntaktickou; diskuse bude pak soustředěna na kandidáty synonymie mezi různě znějícími větami (popř. konstrukcemi), pro které se požaduje splnění přísných podmínek synonymie založených na pravdivostních podmínkách.
Program zasedání následujícího po přednáce (a diskusi):
1. Předložení a schválení programu valného shromáždění
2. Volba návrhové, volební a mandátové komise
3. Zpráva o činnosti JS ČR za r. 2017
4. Zpráva o hospodaření JS ČR za r. 2017
5. Zpráva revizní komise
6. Seznámení s kandidátkou, představení členů nově kandidujících do hlavního výboru JS
(biogramy kandidátů jsou k nahlédnutí zde)
7. Instrukce k volbám
Přestávka s občerstvením, provedení voleb
8. Zpráva volební komise
9. Různé
10. Usnesení a závěr
5. dubna 2018
PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D.
K jazyku korespondence 2. poloviny 17. století na příkladu dopisů poddaných zbirožského panství
Prozradí nám dopisy poddaných, jak se mluvilo, nebo jak se psalo? Čí slova čteme? Z´adatelů, nebo písařů?
Česky psaná korespondence představuje jeden z žánrů češtiny doby střední, který náleží do stylové oblasti, jejímž komunikačním nástrojem byl jazyk odlišný od archaizujícího jazyka biblického překladu, tedy od jazyka stylu vyššího. Jazyková analýza edičně dosud nezpracovaných dopisů, jejichž autory byli poddaní z panství nacházejícího se blízko kulturního a jazykového centra, si klade za cíl nastínit posluchačům dobový úzus česky psaných dopisů a představit souhrn výrazových prostředků těchto textů jako funkční variantu jazyka.
19. dubna 2018
doc. PhDr. Mira Nábělková, CSc.
„Když píše Bohdan Bohuslavě, necha píše slovensky!“
Bohuslava Rajská v dobovej česko-slovenskej epištolárnej sieti
Korešpondencia Bohuslavy Rajskej zaujíma v histórii epištolárnej komunikácie významné miesto v českom a – so zretel´om na komunikáciu s L. Štúrom, S. B. Hroboňom a J. Lehockou aj v československom kontexte. Popri obraze reálií 40. rokov 19. storočia, dobového jazyka, epištolárnych konvencií či individuálnych komunikačných osobitostí ponúka aj pohl´ad na tematizáciu vzájomných jazykových vzahov a zrod dvojjazykovej česko-slovenskej epištolárnej komunikácie v obojstrannej reflexii.
3. května 2018
Dr. phil. Tomáš W. Pavlíček, Ph.D.
Jakým jazykem přesvědčit mecenáše?
Zdvořilý vliv komunikačních strategií v dopisech největšímu českému mecenášovi, Josefu Hlávkovi
Jazykové strategie, promluvové funkce a stylizace v psaném textu mohou být dobře uplatněny při historické interpretaci soukromé korespondence. Jak se historik dívá na zdvořilostní formulace v dopisech z konce 19. století? Jak se vyvíjelo mecenášství Josefa Hlávky v komunikaci s žadateli o finanční podporu a přáteli či spolupracovníky? A jakou roli sehrály dopisy Hlávkovi, který většinu roku pobýval v Lužanech? Analýza této korespondence ukázala, že sebestylizace narátora do role závislé na mecenáši otevírá možnosti, jak ho přesvědčit a ovlivnit.
Referent používá lingvistické metody k poznání záměru autora dopisu, jeho charakteru a vlastností, stereotypů jednání apod. Zároveň se snaží odlišovat psychofyzickou osobu adresáta od jeho obrazu, který má autor dopisu při psaní před očima a který právě svou komunikací různě formuje. Takový obraz se dostává k adresátovi. Zůstal ale obraz adresáta během let stejný, nebo se proměňoval? Do jaké míry je jazykový projev ovlivněn sociálními vazbami a hierarchií mezi komunikačními partnery?
17. května 2018
doc. PhDr. Jiří Nekvapil, CSc., Marián Sloboda, Ph.D.
O výzkumu jazykového managementu
V přednášce bude představena nová kniha The Language Management Approach: A Focus on Research Methodology, Lisa Fairbrother, Jiří Nekvapil, Marián Sloboda (eds.), Frankfurt am Main, Peter Lang, 2017/18. Při této příležitosti budou detailněji probrány některé metody, které použili autoři jednotlivých kapitol této knihy.